Vládní návrh zákona o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, 2. část

Vládní návrh zákona o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, 2. část

 

Obchodní sdělení:

Vše, co si v našich příspěvcích přečtete a co je v nich o právu a právních předpisech, můžete získat v našem e-shopu zakoupením předplatného právně informačního systému EPIS, jehož kvalita je prověřena více než dvaceti lety nepřetržitého vývoje a výroby. Stačí jeden krok a pracovníci našeho obchodního oddělení Vám připraví dodávku právního systému EPIS „na míru“ podle Vašich potřeb. Nepřehlédněte aktuální novinky systému EPIS a nejnovější záznamy o publikovaných právních předpisech a dalších dokumentech!

 

Dne 6. října 2020 jsme Vás informovali o reakci některých poslanců na „druhou vlnu“ koronaviru s tím, že se snaží pomoci občanům úpravou ošetřovného. První tři odstavce příspěvku zněly přesně takto:

„Dne 30. září 2020 předložila skupina poslanců Poslanecké sněmovně návrh zákona o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii, a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 1031/0 dne 1. 10. 2020.

Navrhovatel navrhl sněmovně projednávání návrhu zákona tak, aby sněmovna s ním mohla vyslovit souhlas již v prvém čtení (§90 odstavec 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů).“.

Skupinu poslanců, kteří návrh předložili, tvořili – Marian Jurečka, Jan Bartošek, Pavla Golasowská, Stanislav Juránek, Jan Čižinský, Vít Kaňkovský, Ondřej Benešík, Jiří Mihola a Marek Výborný. Návrh byl dne 2. října 2020 zaslán vládě České republiky k vyjádření stanoviska.

 

Dne 8. 10. 2020 předložila vláda sněmovně vládní návrh zákona o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 1048/0 téhož dne, tj. 8. 10. 2020.

Když se i laik začte do nového (vládního) návrhu tohoto zákona, všimne si podobnosti textu s textem návrhu poslaneckého.

Tak například:

První tři odstavce paragrafu 1 návrhu poslaneckého:

(1) Pro účely tohoto zákona se mimořádným opatřením při epidemii rozumí

a) krizové opatření vyhlášené orgánem krizového řízení podle krizového zákona a mimořádné opatření vydané orgánem ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření infekčních onemocnění, pokud se tato opatření týkají zákazu osobní přítomnosti dětí, žáků a studentů v zařízeních a školách nebo jejich částech uvedených v §39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění nebo v §70 odst. 2 písm. f) zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů v důsledku onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 (dále jen „onemocnění COVID-19“),

b) nařízení karantény dítěti nebo osobě uvedené v § 3 odst. 1 písm. c) v přímé souvislosti s onemocněním COVID-19,

c) opatření podle školského zákona nebo prováděcích právních předpisů, kterým došlo k uzavření zařízení (jeho části) uvedeného v §39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění nebo v §70 odst. 2 písm. f) bodu 1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a které bylo přijato v přímé souvislosti s onemocněním COVID-19.

(2) Nároky podle tohoto zákona vznikají a trvají do 30. června 2021.

 

face-mask-4986596_1920

A následně první tři odstavce paragrafu 1 návrhu vládního:

(1) Pro účely tohoto zákona se mimořádným opatřením při epidemii rozumí

a) krizové opatření vyhlášené orgánem krizového řízení podle krizového zákona a mimořádné opatření vydané orgánem ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření infekčních onemocnění, pokud se tato opatření týkají zákazu osobní přítomnosti dětí, žáků a studentů v zařízeních a školách nebo jejich částech uvedených v §39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění a v §70 odst. 2 písm. f) bodu 1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů v důsledku onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 (dále jen „onemocnění COVID-19“),

b) nařízení karantény dítěti nebo osobě uvedené v § 3 odst. 1 písm. b) v přímé souvislosti s onemocněním COVID-19,

c) opatření podle školského zákona nebo prováděcích právních předpisů, kterým došlo k uzavření zařízení (jeho části) uvedeného v § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění a v § 70 odst. 2 písm. f) bodu 1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a které bylo přijato v přímé souvislosti s onemocněním COVID-19.

(2) Nároky podle tohoto zákona vznikají a trvají jen v době platnosti mimořádného opatření při epidemii, nejdéle však do 30. června 2021.

(3) Nestanoví-li se v tomto zákoně jinak, platí zákon o nemocenském pojištění.

Text je opět identický s výjimkou odst. 1 písm. b) návrhu, kde se rozdílně cituje odkaz na jiné písmeno.

Identický je také text ustanovení §3 a §4 obou návrhů, ustanovení §5 obou návrhů se liší – poslanecký návrh – jedna věta, vládní návrh – má zde tři odstavce, nicméně ty tři odstavce byly vypůjčeny ze znění §6 návrhu poslaneckého.

 

Laikovi to bude patrně jedno, odborník se podiví a říká si, proč je téměř identický návrh předkládán sněmovně dvakrát, tedy jednou skupinou poslanců a jednou vládou?