_(1)_(1).png){kind=logo}
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Obchodní sdělení:
Vše, co si v našich příspěvcích přečtete a co je v nich o právu a právních předpisech, můžete získat v našem e-shopu zakoupením předplatného právně informačního systému EPIS, jehož kvalita je prověřena více než dvaceti lety nepřetržitého vývoje a výroby. Stačí jeden krok a pracovníci našeho obchodního oddělení Vám připraví dodávku právního systému EPIS „na míru“ podle Vašich potřeb. Nepřehlédněte aktuální novinky systému EPIS a nejnovější záznamy o publikovaných právních předpisech a dalších dokumentech!
Dne 25. 9. 2020 předložila vláda České republiky Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 1025/0 téhož dne, tj. 25. 9. 2020.
Předseda sněmovny vyhlásil na návrh vlády stav LEGISLATIVNÍ NOUZE.
Návrh zákona měl být projednán ve zkráceném jednání s vynecháním 1. čtení.
Předseda sněmovny projednání návrhu zákona doporučil 25. 9. 2020. Projednávání bylo zahájeno 30. 9. 2020 na 60. schůzi. Usnesení o trvání stavu legislativní nouze nebylo schváleno.
Navrhovaná právní úprava zavádí protikrizové opatření – podpora v době částečné zaměstnanosti, veřejnosti známé pod názvem „kurzarbeit“. Česká republika nemá v současné době legislativně upravenou systémovou podporu, která by měla potenciál efektivně podpořit zachování pracovních míst v případě jejich ohrožení vnějšími faktory. To se potvrdilo v březnu letošního roku, kdy ochranná opatření z důvodu šíření nákazy Covid-19 začala zásadním způsobem ovlivňovat činnost zaměstnavatelů. Aktuální právní úprava příspěvku v době částečné nezaměstnanosti obsažená v §115 zákona o zaměstnanosti nebyla z hlediska nastavených parametrů v případě koronavirové krize využitelná (nízká míra podpory a schválení každé žádosti vládou). MPSV tedy přistoupilo k realizaci podpory zaměstnavatelů zasažených koronavirovou krizí prostřednictvím cíleného programu podle § 120 zákona o zaměstnanosti, tj. programu schváleného vládou (Program Antivirus). Pokud jde o poskytování podpory v době částečné zaměstnanosti, změna právní úpravy je nezbytná z důvodu zmírnění dopadů krizových situací na trh práce. Podpora v době částečné zaměstnanosti zajistí příjem zaměstnanců i v případech, kdy zaměstnavatel pro ně nemá z objektivních jím ovlivnitelných příčin práci a současně poskytne zaměstnavateli dostatečný časový prostor k řešení jeho aktuální situace, popř. k rozhodnutí, zda je skutečně nezbytné se zaměstnanci pracovní poměr ukončit.
Navrhovaná právní úprava byla konzultována a zpracovaná ve spolupráci se všemi zainteresovanými subjekty, a to v rámci pracovní skupiny k problematice podpory v době částečné zaměstnanosti působící při MPSV. V této pracovní skupině byli zástupci ČMKOS, ASO, Hospodářské komory, SPČR, KZPS, MPSV, Úřadu práce České republiky, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zdravotnictví. Návrh právního předpisu byl následně projednán se zástupci Ministerstva financí s tím výsledkem, že Ministerstvo financí zásadně nesouhlasilo zejména s navrhovaným rozsahem doby „nepráce“, s odstupňováním výše podpory a její samotnou výší a s navýšením podpory na 80 % pro zaměstnance účastnícího se aktivit jako zájemce o zaměstnání.
Ve zpracovaném návrhu byla zohledněna stanoviska, připomínky a návrhy výše uvedených subjektů, které vyplynuly z uskutečněných jednání.
Na návrhu právního předpisu v obecné rovině se zástupci jednotlivých subjektů shodli, a tudíž došlo ke shodě i na úrovni tripartity.
Nejdůležitější změnou je zavedení institutu podpory v době částečné zaměstnanosti. Ta by měla být obsažena v nové hlavě VII zákona o zaměstnanosti v paragrafech 120a až 120f. Navrhuje se zakotvit nový institut – podporu v době částečné zaměstnanosti (dále jen „PvČZ“), kterým stát finančně podpoří zaměstnance těch zaměstnavatelů, kteří budou zasaženi hospodářskými potížemi způsobenými vnějšími faktory (např. epidemií, živelní událostí nebo živelnou pohromou, krizovou nebo mimořádnou událostí ohrožující chod hospodářství). PvČZ bude náležet zaměstnancům v pracovním poměru sjednaném na dobu neurčitou, který trvá minimálně 3 měsíce ke dni podání oznámení týkající se poskytnutí podpory. PvČZ bude součástí aktivní politiky zaměstnanosti (dále jen „APZ“), protože jejím cílem je udržení zaměstnanosti, a to zachováním dosavadních pracovních míst.
Zaměstnavatel bude povinen písemně informovat zaměstnance, že u zaměstnavatele nastala překážka v práci, na základě které zaměstnanci bude náležet podpora v době částečné zaměstnanosti.
Zaměstnanci vznikne nárok na další PvČZ v rámci pracovního poměru u jednoho zaměstnavatele nejdříve po 3 letech od ukončení předchozího poskytování PvČZ. V případě, že by měla být další PvČZ poskytnuta na základě jiného nařízení vlády, vznikne zaměstnanci nárok na PvČZ bez ohledu na délku časového období, které uplynulo od vyčerpání již poskytnuté PvČZ.
Délka podpůrčí doby, která činí nejvýše 12 měsíců, umožní flexibilně stanovit i kratší podpůrčí dobu, a to v návaznosti na důvod aktivace příslušného opatření (např. živelná pohroma způsobena záplavami). PvČZ lze vyčerpat v období 24 měsíců počínajícím ode dne podání oznámení týkajícího se jejího poskytnutí.
PvČZ se nevztahuje na zaměstnance uvedené v §109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), tj zaměstnance odměňované platem.
Vláda je zmocněna svým nařízením po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody aktivovat spuštění poskytování PvČZ, a to zejména z hospodářských důvodů, z důvodu živelní události, epidemie, kybernetického útoku, případně jiné krizové či mimořádné situace masově ohrožující chod hospodářství spočívající v zásahu vyšší moci. Zároveň bude vláda oprávněná nařízením omezit poskytování podpory sektorově nebo regionálně. V nařízení vlády bude vždy stanoveno období, ve kterém lze podat oznámení týkající se PvČZ, podpůrčí dobu, po kterou bude PvČZ poskytována a dále rovněž konkrétní rozsah týdenní pracovní doby, ve kterém není schopen zaměstnavatel přidělovat svým zaměstnancům práci. Zároveň nařízením vlády může být podpůrčí doba prodloužena, avšak pouze o dobu zbývající do její maximální výše, která činí 12 měsíců.
Podmínkou pro vznik nároku na poskytování PvČZ je tedy existence překážek v práci na straně zaměstnavatele z důvodů stanovených zákonem, což bude mít za následek nepřidělování práce zaměstnancům v rozsahu nejméně 20 % a nejvíce 80 % týdenní pracovní doby rozvržené jim v písemném rozvrhu směn na příslušný kalendářní měsíc. Sledovat se tak v rámci posouzení splnění dané podmínky pro vznik nároku na PvČZ bude úbytek práce, kterou již zaměstnavatel v důsledku důvodů uvedených v §120b nebude po zaměstnancích požadovat vykonat, oproti celkovému rozsahu práce vyplývajícímu ze zaměstnavatelem původně rozvržených směn v písemném rozvrhu týdenní pracovní doby dle §84 zákoníku práce v rámci konkrétního kalendářního měsíce. Tento úbytek potřeby výkonu práce se bude sledovat u každého jednotlivého zaměstnance. Relevantní pro výpočet a pro stanovení, zda u zaměstnavatele došlo k úbytku potřeby výkonu práce v rozsahu 20-80 %, tedy budou pouze zaměstnanci, u nichž osobně dojde v rámci písemného rozvrhu pracovní doby dle §84 zákoníku práce k úbytku potřeby výkonu nejméně 20 % a nejvíce 80 %.
V podrobnostech lze odkázat na plný text návrhu včetně důvodové zprávy (formát PDF v knihovně sněmovních tisků Poslanecké sněmovny).
Projednávání zákona bylo dočasně přerušeno Hospodářským výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Byl stanoven harmonogram dalšího projednávání, které bude pokračovat na schůzi hospodářského výboru v úterý 20. října 2020.