Vládní návrh nového stavebního zákona, 7. část

Vládní návrh nového stavebního zákona, 7. část

Obchodní sdělení:

Vše, co si v našich příspěvcích přečtete a co je v nich o právu a právních předpisech, můžete získat v našem e-shopu zakoupením předplatného právně informačního systému EPIS, jehož kvalita je prověřena více než dvaceti lety nepřetržitého vývoje a výroby. Stačí jeden krok a pracovníci našeho obchodního oddělení Vám připraví dodávku právního systému EPIS „na míru“ podle Vašich potřeb. Nepřehlédněte aktuální novinky systému EPIS a nejnovější záznamy o publikovaných právních předpisech a dalších dokumentech!

Článek navazuje na předchozí příspěvky k vládnímu návrhu nového stavebního zákona (dále také „návrh“), který je od 10. září 2020 v Poslanecké sněmovně - byl rozeslán poslancům jako tisk 1008/0 11. 9. 2020. Návrh změnového zákona byl poslancům rozeslán rovněž 11. září 2020 jako tisk 1009/0.

Kontrolou v knihovně sněmovních tisků dne 21. září 2020 bylo zjištěno, že Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil 16. 9. 2020 (usnesení č. 314). Určil zpravodaje: PhDr. Ivan Bartoš, Ph. D. a navrhl Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garanční.

Další důležité aspekty návrhu nového stavebního zákona – pokračování

Ke speciální úpravě soudního přezkumu v návrhu nového stavebního zákona

Soudní přezkum je v návrhu nového stavebního zákona upraven v části jedenácté, a to v §304 a násl.

Jak je zde upraveno postavení stavebníka a vlastníka stavby?

Není-li stavebník nebo vlastník stavby v řízení o žalobě proti rozhodnutí stavebního úřadu žalobcem, je osobou zúčastněnou na řízení. Tento návrh má za cíl posílit postavení stavebníka v řízení před správními soudy.

Postavení osoby zúčastněné na řízení však obecně není získáváno automaticky, nýbrž je třeba soudu oznámit, že daná osoba hodlá v řízení uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení, a to po výzvě soudu. V zájmu ochrany práv stavebníka a vlastníka stavby a posílení jejich postavení v soudním řízení je však ve stavebním zákoně zakotvena speciální úprava, která přiznává stavebníkovi a vlastníkovi stavby automaticky postavení osoby zúčastněné na řízení, čímž bude posílena možnost hájení jejich práv.

Jak bude upravena lhůta pro podání této žaloby?

Žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, lze podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno (§305 odst. 1 návrhu).

Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky nebo ji rozšířit o další žalobní body může žalobce jen ve lhůtě 2 měsíců poté, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno (§305 odst. 2 návrhu).

Navržená úprava má za cíl stanovit obdobný princip jak pro podání žaloby proti rozhodnutí, tak pro podání kasační stížnosti. Navrhuje se však obecnou lhůtu stanovit na jeden měsíc, což bude mít za důsledek výrazné zkrácení okamžiku, kdy budou mít osoby, jimž z rozhodnutí náleží práva nebo jsou uloženy povinnosti, jistotu ohledně právního stavu nastoleného rozhodnutím. Dojde tak k časnějšímu zjištění účastníků původního řízení, že v jejich věci byla podána žaloba.

Vzhledem ke zkrácení lhůty pro podání žaloby se s cílem zachování dostatečné ochrany práv a oprávněných zájmů dotčených osob navrhuje úprava stanovení lhůty pro doplnění žaloby, a to tak, že žaloba musí být doplněna do dvou měsíců od okamžiku oznámení rozhodnutí. Žalobce tak musí podat žalobu do jednoho měsíce ode dne oznámení rozhodnutí, přičemž do dvou měsíců musí být žaloba perfektní. Touto úpravou tak dojde k včasnějšímu uvědomění účastníků původního řízení o tom, že byla podána žaloba proti rozhodnutí stavebního úřadu, a zároveň bude poskytnut dostatečný prostor pro seznámení se s obsahem rozhodnutí a sepsaní a doplnění žaloby proti rozhodnutí stavebního úřadu.

Může nastat situace, kdy je taková žaloba nepřípustná?

Podle §306 návrhu, žaloba proti rozhodnutí stavebního úřadu je nepřípustná, obsahuje-li pouze skutkové a právní důvody, které žalobce neuplatnil v řízení o odvolání, ač tak učinit mohl; to neplatí, jde-li o žalobu proti rozhodnutí, které bylo vydáno v řízení zahájeném z moci úřední, anebo kterým byla povolena stavba podléhající posouzení vlivů na životní prostředí.

Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části je také nepřípustný, obsahuje-li pouze důvody, které navrhovatel neuplatnil v řízení o vydání opatření obecné povahy, ač tak učinit mohl; to neplatí, jde-li o opatření obecné povahy podléhající posouzení vlivů na životní prostředí.

Rozhodnutí soudu o žalobě

Rozhodnutí o žalobě je upraveno v §307 návrhu. Nebrání-li tomu vady napadeného rozhodnutí nebo řízení, které předcházelo jeho vydání, přezkoumá soud všechny přípustné žalobní body. Je-li žaloba důvodná, bez dalšího dokazování je zcela zřejmé, jak by v případě jeho zrušení a vrácení stavebnímu úřadu k dalšímu řízení musel stavební úřad rozhodnout a navrhl-li takový postup žalobce nebo osoba zúčastněná na řízení, může soud rozsudkem napadené rozhodnutí změnit. Proti částem rozhodnutí stavebního úřadu, která byla změněna rozsudkem, není přípustné vést přezkumné řízení podle správního řádu. Obnova řízení podle správního řádu je přípustná pouze tehdy, bylo-li rozhodnutí stavebního úřadu dosaženo trestným činem.

Lze přezkoumat územní rozvojový plán?

Podle §308 návrhu, k řízení o zrušení územního rozvojového plánu nebo jeho části je příslušný Nejvyšší správní soud.

Shrnutí a hodnocení Frank Bold Advokátů k této části návrhu:

Část speciálních ustanovení má nepochybně za cíl komplikovat situaci žalobcům, vesměs odpůrcům staveb, respektive je odrazovat od „zbytečných“ žalob. Původně byla navrhována ještě silnější opatření, například lhůta pro žalobu dva týdny nebo automatická pokuta při zneužití práva. Bude záležet na soudní praxi, zda se tato ustanovení budou využívat proti nepohodlným účastníkům.  

Zdroje:

Sněmovní tisk 1008/0

https://www.novystavebnizakon.cz/2019/12/jake-je-paragrafove-zneni-noveho-stavebniho-zakona/