Vládní návrh nového stavebního zákona, 6. část

Vládní návrh nového stavebního zákona, 6. část

Obchodní sdělení:

Vše, co si v našich příspěvcích přečtete a co je v nich o právu a právních předpisech, můžete získat v našem e-shopu zakoupením předplatného právně informačního systému EPIS, jehož kvalita je prověřena více než dvaceti lety nepřetržitého vývoje a výroby. Stačí jeden krok a pracovníci našeho obchodního oddělení Vám připraví dodávku právního systému EPIS „na míru“ podle Vašich potřeb. Nepřehlédněte aktuální novinky systému EPIS a nejnovější záznamy o publikovaných právních předpisech a dalších dokumentech!

Článek navazuje na předchozí příspěvky k vládnímu návrhu nového stavebního zákona (dále také „návrh“), který je od 10. září 2020 v Poslanecké sněmovně - byl rozeslán poslancům jako tisk 1008/0 11. 9. 2020. Návrh změnového zákona byl poslancům rozeslán rovněž 11. září 2020 jako tisk 1009/0.

Kontrolou v knihovně sněmovních tisků dne 16. září 2020 znovu bylo zjištěno, že u zmíněných dokumentů není k tomuto dni zaznamenán žádný pohyb a akce.

Další důležité aspekty návrhu nového stavebního zákona – pokračování

K odstraňování staveb a terénních úprav

Odstraňování staveb a terénních úprav je upraveno v §246 a násl. návrhu.

Jaké jsou podmínky odstraňování staveb?

Stavbu, která podléhá povolení nebo obsahuje azbest, je možné odstranit pouze na základě povolení odstranění stavby. Účastníkem řízení o povolení odstranění je vlastník pozemku, na němž se odstraňovaná stavba nachází, vlastník stavby, a další osoby, jejichž vlastnická nebo jiná věcná práva k sousednímu pozemku nebo stavbě mohou být odstraňováním stavby přímo dotčena. Nejde-li o stavbu v památkové rezervaci, památkové zóně nebo o stavbu, v níž je obsažen azbest, a zároveň se žádost nedotýká vlastnických nebo jiných věcných práv třetích osob a není třeba stanovit podmínky pro odstranění stavby nebo podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů, stavební úřad na základě úplné žádosti vydá povolení odstranění jako první úkon stavebního úřadu v řízení.

Co musí obsahovat žádost o povolení odstranění stavby?

Žádost o povolení odstranění stavby kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje

a) předpokládaný termín započetí a ukončení bouracích prací a způsob jejich provádění,

b) identifikaci sousedních pozemků a staveb nezbytných k provedení bouracích prací a

c) informaci o tom, zda jde o stavbu, v níž je obsažen azbest nebo lze přítomnost azbestu očekávat.

Součástí žádosti je dokumentace pro odstranění stavby a vyjádření, koordinované vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním předpisem.

Jaký je obsah „Povolení odstranění stavby“?

Povolení odstranění stavby obsahuje ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu

a) druh, účel stavby, číslo popisné nebo evidenční,

b) lhůtu pro odstranění stavby,

c) postup a způsob provedení bouracích prací, zejména zajištění stability a bezpečného užívání sousedních staveb, včetně staveb technické infrastruktury, provozu na přilehlých komunikacích,

d) podmínky, kterými se podle potřeby zajistí dodržení technických předpisů a ochrana veřejných zájmů,

e) povinnost oznámit před zahájením bouracích prací název a sídlo stavebního podnikatele, který bude práce provádět, nebo jméno, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu, a nemá-li ji, adresa bydliště osoby, která bude vykonávat stavební dozor při svépomocném provádění bouracích prací u stavby, která nevyžaduje povolení,

f) povinnost oznámit určité stadium bouracích prací stavebnímu úřadu pro provedení kontrolní prohlídky,

g) úpravu pozemku po odstranění stavby, nezávadné odvádění povrchových vod a vysázení zeleně.

Rozhodnutí o povolení odstranění stavby platí 2 roky ode dne nabytí právní moci.

V jakých případech stavební úřad nařídí stavebníkovi nebo vlastníkovi stavby odstranit stavbu?

Stavební úřad nařídí stavebníkovi nebo vlastníkovi stavby odstranit stavbu, pokud

a) svým závadným stavem ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstranil závadný stav, nejde-li o kulturní památku,

b) je prováděna nebo byla provedena bez povolení podle tohoto zákona anebo v rozporu s ním,

c) je prováděna nebo byla provedena na základě povolení podle tohoto zákona, které bylo zrušeno,

d) nevyžaduje povolení, ale je prováděna nebo byla provedena v rozporu s právními předpisy, nebo

e) jde o o stavbu, u které uplynula stanovená doba trvání, aniž byla do skončení této doby podána žádost o prodloužení doby trvání stavby.

Účastníkem řízení o nařízení odstranění je vlastník stavby a stavebník (dále jen „povinný“), vlastník pozemku, na němž se nachází stavba, která má být odstraněna, a další osoby, jejichž vlastnická práva k sousednímu pozemku nebo stavbě mohou být odstraňováním nebo odstraněním stavby přímo dotčena.

Podle §253 návrhu, stavbu provedenou bez povolení nebo v rozporu s ním, může stavební úřad dodatečně povolit v případě, že povinný o dodatečné povolení požádal a splnil podmínky pro jeho vydání.

Stavbu provedenou na základě povolení podle tohoto zákona, které bylo zrušeno, stavební úřad povolí novým rozhodnutím v opakovaném řízení v případě, že povinný splní podmínky pro jeho vydání.

Stavbu nevyžadující povolení, ale prováděnou nebo provedenou v rozporu s právními předpisy stavební úřad nenařídí odstranit, pokud povinný uvedl stavbu do souladu s právními předpisy.

U stavby, u které uplynula stanovená doba trvání, může stavební úřad prodloužit dobu trvání stavby, pokud do skončení doby trvání stavby byla podána žádost o prodloužení doby trvání stavby a povinný splní podmínky pro vydání povolení prodloužení doby trvání stavby.

Účastníkem řízení podle §253 odst. 1, 2 a 4 je povinný, vlastník pozemku, na němž se nachází stavba, která má být odstraněna a další osoby, jejichž vlastnická nebo jiná věcná práva k sousednímu pozemku nebo stavbě mohou být rozhodnutím přímo dotčena.

Podle §255 návrhu, stavbu lze dodatečně povolit, pokud jsou splněny podmínky podle §193 a povinný prokáže, že

a) jednal v dobré víře,

b) stavba nevyžaduje povolení výjimky z požadavků na výstavbu a

c) uhradil ve stanovené lhůtě pokutu za přestupek podle tohoto zákona spočívající v tom, že provedl stavbu bez povolení nebo v rozporu s ním, byla-li uložena.

Dodatečné povolení obsahuje náležitosti povolení stavby nebo zařízení. Je-li předmětem dodatečného povolení rozestavěná stavba, stavební úřad stanoví v povolení podmínky pro její dokončení.

Je-li předmětem dodatečného povolení dokončená stavba, může stavební úřad po ověření splnění podmínek podle §231 a §232 na žádost povinného současně vydat kolaudační rozhodnutí, pokud stavba takové rozhodnutí vyžaduje.

Nelze-li stavbu dodatečně povolit, stavební úřad žádost o dodatečné povolení zamítne a nařídí odstranění stavby (§256 zákona).

Shrnutí:

Pro dodatečné vydání stavebního povolení pro stavbu realizovanou bez něj je nutné prokázat, že stavebník jednal v dobré víře. Současně se ale nezvyšuje ochrana před černou stavbou v případě, že úřad odmítá zahájit řízení.

Zdroje:

Sněmovní  tisk 1008/0

https://www.novystavebnizakon.cz/2019/12/jake-je-paragrafove-zneni-noveho-stavebniho-zakona/