Vládní návrh nového stavebního zákona, 3. část

Vládní návrh nového stavebního zákona, 3. část

Obchodní sdělení:

Vše, co si v našich příspěvcích přečtete a co je v nich o právu a právních předpisech, můžete získat v našem e-shopu zakoupením předplatného právně informačního systému EPIS, jehož kvalita je prověřena více než dvaceti lety nepřetržitého vývoje a výroby. Stačí jeden krok a pracovníci našeho obchodního oddělení Vám připraví dodávku právního systému EPIS „na míru“ podle Vašich potřeb. Nepřehlédněte aktuální novinky systému EPIS a nejnovější záznamy o publikovaných právních předpisech a dalších dokumentech!

Článek navazuje na předchozí příspěvky k vládnímu návrhu nového stavebního zákona (dále také „návrh“), který je od 10. září 2020 v Poslanecké sněmovně - byl rozeslán poslancům jako tisk 1008/0 11. 9. 2020. Návrh změnového zákona byl poslancům rozeslán rovněž 11. září 2020 jako tisk 1009/0.

Další důležité aspekty návrhu nového stavebního zákona

K plánovacím smlouvám

Podle §81 odst. 3 návrhu, v územním plánu lze vymezit plochu nebo koridor, v němž je rozhodování v území podmíněno uzavřením plánovací smlouvy. V takovém případě územní plán stanoví základní obsah plánovací smlouvy, podmínky a lhůtu pro její uzavření, která nesmí být delší než 4 roky od nabytí účinnosti územního plánu. Marným uplynutím stanovené lhůty pozbývá uvedená podmínka platnosti.

Stejně tak v regulačním plánu lze vymezit záměr, pro který je uzavření plánovací smlouvy podmínkou pro rozhodování v území. V takovém případě obsahuje základní podmínky pro uzavření plánovací smlouvy a lhůtu pro uzavření plánovací smlouvy, která nesmí být delší než 4 roky. Marným uplynutím stanovené lhůty pozbývá uvedená podmínka platnosti (§86 odst. 3 návrhu).

Plánovací smlouvy jsou vymezeny v ustanovení §130 a násl. návrhu. Plánovací smlouvou je veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi stavebníkem a obcí nebo krajem nebo vlastníkem veřejné infrastruktury, jejímž obsahem je vzájemná povinnost stran poskytnout si součinnost při uskutečnění ve smlouvě uvedeného záměru a postupovat při jeho uskutečňování ujednaným způsobem. Plánovací smlouva může obsahovat i úpravu práv a povinností osob v oblasti soukromého práva.

Co je obsahem plánovací smlouvy?

V plánovací smlouvě se obec, kraj nebo vlastník veřejné infrastruktury může zavázat k tomu, že

a) poskytne stavebníkovi součinnost k uskutečnění záměru,

b) obec nebo kraj učiní veškeré kroky k vydání územně plánovací dokumentace, v případě, že záměr nelze uskutečnit bez předchozího vydání územně plánovací dokumentace,

c) po sjednanou dobu nevydá nebo nezmění územně plánovací dokumentaci nebo neučiní jiný úkon, který by ztížil nebo vyloučil uskutečnění záměru,

d) po dobu trvání plánovací smlouvy nebude ve správních nebo soudních řízeních týkajících se povolení záměru uplatňovat návrhy, vyjádření a opravné prostředky, které by byly v rozporu s obsahem uzavřené plánovací smlouvy.

(2) V plánovací smlouvě se obec, kraj nebo vlastník veřejné infrastruktury může dále zavázat k tomu, že

a) pozemky nebo stavby potřebné k realizaci záměru, k nimž vykonávají práva, ať již přímo, nebo prostřednictvím dalších osob, po sjednanou dobu nezatíží nebo nezcizí,

b) se bude podílet na přípravě, výstavbě nebo financování veřejné infrastruktury nebo veřejně prospěšných staveb nebo jiných opatření potřebných k uskutečnění záměru,

c) od stavebníka převezme jím zhotovenou stavbu do svého vlastnictví,

d) učiní jiné právní jednání v oblasti soukromého práva.

Stavebník se může v plánovací smlouvě zavázat zejména k

a) účasti na výstavbě veřejné infrastruktury nebo jiných staveb nebo opatření vyvolaných záměrem,

b) převzetí nákladů na výstavbu veřejné infrastruktury nebo veřejně prospěšných staveb nebo opatření vyvolaných záměrem,

c) účasti na asanaci území dotčeného záměrem,

d) účasti na narovnání majetkových vztahů v území dotčeném záměrem,

e) poskytnutí peněžního nebo věcného plnění za zhodnocení pozemku vydáním územně plánovací dokumentace; v plánovací smlouvě lze sjednat i jeho účel.

Viz §131 návrhu

Kdo schvaluje plánovací smlouvy a kdo je příslušný k jejich přezkumu?

Plánovací smlouvu uzavíranou obcí nebo krajem schvaluje zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo kraje.

K přezkumu souladu plánovací smlouvy s právními předpisy a k rozhodování sporů z ní je příslušný Nejvyšší stavební úřad.

Viz §132 návrhu

Cílem institutu plánovací smlouvy je umožnit smluvním straním dohodnout se na podrobnějších podmínkách pro realizaci staveb a dalších záměrů, v souladu s jejich zájmy na způsobu využití území.

Dalšími smluvními stranami mohou být i další osoby (obvykle ty, které jsou nebo budou účastníky řízení o povolení záměru, ale není to podmínkou). To umožňuje stavebníkovi dosáhnout dohody se všemi zainteresovanými subjekty, včetně dotčených vlastníků, spolků, příspěvkových organizací obce apod.

Stavební zákon stanovuje obsah plánovací smlouvy, resp. stanovuje, k čemu se může obec, kraj nebo vlastník veřejné infrastruktury nebo jiná osoba zavázat. Konkrétně se mohou zavázat k tomu, že:

• poskytne stavebníkovi součinnost k uskutečnění záměru,
• obec nebo kraj učiní veškeré kroky k vydání územně plánovací dokumentace, v případě, že záměr nelze uskutečnit bez předchozího vydání územně plánovací dokumentace,
• po sjednanou dobu nevydá nebo nezmění územně plánovací dokumentaci nebo neučiní jiný úkon, který by ztížil nebo vyloučil uskutečnění záměru,
• po dobu trvání plánovací smlouvy nebude ve správních nebo soudních řízeních týkajících se povolení záměru uplatňovat návrhy, vyjádření a opravné prostředky, které by byly v rozporu s obsahem uzavřené plánovací smlouvy.

Stavební zákon však musí řešit situace, kdy je změna územně plánovací dokumentace vyvolána změnou nadřazené územně plánovací dokumentace. V takovém případě může dojít k tomu, že je vydání navazující územně plánovací dokumentace nebo její změny znemožněno a povinnosti z plánovací smlouvy plnit nelze. Tímto tedy tyto povinnosti ze zákona zanikají.

Zavádí se tedy dva typy plánovacích smluv:

a) Podmiňující: obec v územním plánu stanoví uzavření takové smlouvy jako podmínku realizace určitého stavebního záměru.

b) Dobrovolné: může obsahovat vzájemné závazky týkající se podmínek uskutečnění určitého záměru, například závazek obce podniknout kroky ke změně územně plánovací dokumentace nebo ji naopak po určitou dobu neměnit, a naopak například závazek stavebníka realizovat nebo financovat veřejnou infrastrukturu.

Stranami plánovacích smluv mohou být i sousední vlastníci, spolky a další osoby.

Zdroje:

Sněmovní  tisk 1008/0

https://www.novystavebnizakon.cz/2019/12/jake-je-paragrafove-zneni-noveho-stavebniho-zakona/