Vládní návrh nového stavebního zákona, 1. část

Vládní návrh nového stavebního zákona, 1. část

Obchodní sdělení:

Vše, co si v našich příspěvcích přečtete a co je v nich o právu a právních předpisech, můžete získat v našem e-shopu zakoupením předplatného právně informačního systému EPIS, jehož kvalita je prověřena více než dvaceti lety nepřetržitého vývoje a výroby. Stačí jeden krok a pracovníci našeho obchodního oddělení Vám připraví dodávku právního systému EPIS „na míru“ podle Vašich potřeb. Nepřehlédněte aktuální novinky systému EPIS a nejnovější záznamy o publikovaných právních předpisech a dalších dokumentech!

Dne 24. srpna 2020 schválila vláda České republiky návrh nového stavebního zákona. Jeho text, na kterém pracovala mj. skupina odborníků Frank Bold Advokáti, která se profesionálně zabývá stavebním právem a územním plánováním, pochází z legislativního prostředí Ministerstva pro místní rozvoj (dále „MMR“). Jak zjišťujeme z řady ohlasů publikovaných ve veřejném prostoru (ohlasy a připomínky profesních komor, připomínky představitelů opozičních stran, připomínky odborné i laické veřejnosti), text nového stavebního zákona není textem, který MMR, ale textem zcela jiným, po předložení rozšířeným o více než 7700 připomínek a textem, který by řada odborníků nejraději smetla ze stolu.

Jak to vlastně probíhalo?

• v září 2017 představila tehdejší ministryně pro místní rozvoj teze nového stavebního zákona,
• října 2018 ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová podepsala memorandum o spolupráci na novém stavením zákoně s Hospodářskou komorou. Důvodem bylo maximální urychlení přípravy rekodifikace stavebního práva tak, aby jej mohla Poslanecká sněmovna přijmout už za tři roky,
• června 2019 schválila vláda věcný záměr nového stavebního zákona,
• listopadu 2019 byl návrh paragrafového znění nového stavebního zákona rozeslán do připomínkového řízení. K původnímu návrhu stavebního zákona a změnového zákona bylo uplatněno téměř 7 700 připomínek, z toho cca 6 600 bylo zásadních (včetně 4843 k návrhu stavebního zákona)
• ledna 2020 došlo na úrovni premiéra k dohodě se Svazem měst a obcí ČR, že stavební úřady zůstanou na obcích v přenesené působnosti, což byl během vyjednávání o podobě zákona nejtěžší kompromis, kterým se podoba zákona odchýlila od věcného záměru,
• února 2020 se Hospodářská komora ČR distancovala od stavebního zákona v reakci na dohodu se Svazem měst a obcí ČR,
• termín pro vypořádání připomínek se vzhledem k jejich vysokému počtu a koronavirové krizi několikrát posunul. Většinu připomínek se podařilo MMR vypořádat,
• na konci května 2020 byl upravený návrh zákona po vypořádání připomínek předložen Legislativní radě vlády,
• na konci června 2020 přerušila Legislativní rada vlády projednávání nového stavebního zákona,
• srpna 2020 Legislativní rada vlády projednala nový stavební zákon a doporučila jej po zapracování některých připomínek vládě schválit,
• srpna 2020 obdrželo MMR konečné stanovisko Legislativní rady vlády a zákon byl předložen na jednání vlády,
• srpna 2020 - vláda návrh nového stavebního zákona schválila.

Jaké by měly být hlavní principy nového stavebního zákona?

• jedno řízení před jedním stavebním úřadem,
• stanovené lhůty, fikce souhlasného vyjádření dotčeného orgánu a opatření proti nečinnosti,
• apelační princip,
• integrace dotčených orgánů do stavebních úřadů v maximální možné míře.

Podle původního návrhu zákona neměly obce a kraje rozhodovat ve stavebním řízení v přenesené působnosti, ale měla být vytvořena profesionální státní správa. V současnosti (podle úpravy dané zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) rozhodují o povolení staveb úřady obcí, měst a krajů, přímo spojené s jejich samosprávou. To měl návrh nového stavebního zákona změnit vznikem jednotně řízeného systému státních stavebních úřadů.

Proti centralizaci stavebního řízení se důrazně ohradil Svaz měst a obcí ČR (SMO). „Nemůžeme souhlasit s institucionálními změnami, které povedou k rušení stavebních úřadů v rámci obecních nebo městských úřadů, tedy k dalšímu posilování centralizačních tendencí v naší zemi, což je v přímém rozporu se schválenými koncepcemi reformy veřejné správy,“ řekl předseda svazu František Lukl.

Výsledkem této nevole SMO je kompromis. Obecní stavební úřady na nejnižší úrovni zůstanou a budou povolovat stavby s místním významem. Které stavby mají místní význam, určí vyhláška. Ve druhé úrovni pak mají působit profesionální státní krajské úřady – těch bude čtrnáct plus jeden specializovaný. Specializovaný stavební úřad má mít na starosti rozhodování o těch nejsložitějších záměrech, jako jsou například dálnice.

Nejdůležitější aspekty původního návrhu nového stavebního zákona

Sjednocení stavebních úřadů i procesu povolování stavby

Jde o integraci povolení stavby a spolu s tím i stavebních úřadů. Cílem těchto změn je maximálně zjednodušit a urychlit proces získávání stavebního povolení. Nový stavební zákon by měl zavést jednotné řízení o povolení stavby. Současně toto povolení nahrazuje rozhodnutím o povolení stavebního záměru většinu dalších dosud potřebných dokumentů jako jsou závazná stanoviska či podkladová rozhodnutí. Výjimkou mají být například závazná stanoviska Agentury ochrany přírody pro záměry ve zvláště chráněných územích, rozhodnutí orgánu státní památkové péče v ochranném pásmu kulturní památky a památkové zóny, stanovisko hasičského záchranného sboru, vyjádření báňských úřadů, veterinární správy a některé další.

Lhůty

Závazná lhůta pro vydání rozhodnutí by měla být standardně 60 dnů, lze ji prodloužit na 90 dnů. V řízeních s velkým počtem účastníků s posouzením vlivu na životní prostředí EIA nebo s integrovaným povolením lze lhůtu prodloužit na 120 dnů.

Pokud stavební úřad před uplynutím lhůty nerozhodne nebo řízení nepřeruší, informační systém by měl automaticky vygenerovat rozhodnutí o povolení stavby, které se doručí účastníkům a vyrozumí se o něm i nadřízený orgán.

Opravné prostředky

Proti automatickému povolení bude možné se odvolat. Pokud se tak nestane, nadřízený orgán vždy provede přezkumné řízení, pokud plánovaná stavba podléhá posouzení vlivu na životní prostředí, zákonu o integrované prevenci, vyžaduje odnětí zemědělské či lesní půdy nebo se týká kulturní památky. V jiných případech nadřízený orgán posoudí, jestli je třeba přezkumné řízení zahájit. Teprve po oznámení nadřízeného orgánu, že přezkumné řízení nezahájí, nebo po skončení řízení, může stavebník záměr realizovat.

V odvolacím i v přezkumném řízení bude muset nadřízený orgán o žádosti s konečnou platností rozhodnout. Nemůže tedy rozhodnutí stavebního úřadu – včetně automaticky vygenerovaného – rušit a věc vracet stavebnímu úřadu k novému posouzení.

Územně plánovací dokumentace by měla být publikována jako právní předpis

Právní forma územně plánovací dokumentace by se měla z opatření obecné povahy změnit na obecně závaznou vyhlášku. To však je kritiky považováno za snížení standardu procesních práv při jejím projednávání, protože nebude rozhodováno o námitkách dotčených vlastníků a nebude existovat institut zástupce veřejnosti. Zároveň by měla důvodová zpráva k návrhu územně plánovací dokumentace obsahovat vypořádání uplatněných připomínek. Nedostatečnost odůvodnění obsahu celé dokumentace může být důvodem pro její zrušení soudem. Nově bude možné u soudu napadnout celostátní Územní rozvojový plán.