_(1)_(1).png){kind=logo}
Obchodní sdělení:
Vše, co si v našich příspěvcích přečtete a co je v nich o právu a právních předpisech, můžete získat v našem e-shopu zakoupením předplatného právně informačního systému EPIS, jehož kvalita je prověřena více než dvaceti lety nepřetržitého vývoje a výroby. Stačí jeden krok a pracovníci našeho obchodního oddělení Vám připraví dodávku právního systému EPIS „na míru“ podle Vašich potřeb. Nepřehlédněte aktuální novinky systému EPIS a nejnovější záznamy o publikovaných právních předpisech a dalších dokumentech!
Dne 1. ledna 2020 „oslavil“ své 58. výročí zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád). Právníci, kteří před zkouškou z trestního práva procesního znali tento zákon téměř nazpaměť, hledí dnes do něj poněkud zmateně, neboť je jedno sto osmnácti novelizacemi pozměněn a v celé jeho existenci se mu dostalo vyhlášení pouze šesti úplných znění, a to naposledy v roce 2002 pod č. 43/2002 Sb.
Dne 26. února 2020 předložila vláda Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád) a některé další související zákony. Téhož dne byl návrh rozeslán poslancům jako Sněmovní tisk 762.
Cílem předkládaného návrhu zákona je zvýšit efektivitu vymáhání justičních pohledávek, jejichž správa placení se řídí daňovým řádem, kdy má dojít ke změně orgánu příslušného k jejich vymáhání. Napříště by tyto pohledávky neměly vymáhat jednotlivé soudy (v současné době vymáhá peněžité tresty všech 86 okresních a 8 krajských soudů, pokud jej uložily, prostřednictvím svých zaměstnanců nebo prostřednictvím exekutorů), ale navrhuje se využít možnosti předvídané daňovým řádem, a tuto agendu svěřit Celní správě v rámci dělené správy, čímž dojde k žádoucí kumulaci všech pohledávek u jednoho vymáhajícího orgánu (resp. na jednotlivých celních úřadech).
V praxi se podle současné právní úpravy uvedené justiční pohledávky vymáhají v režimu daňového řádu přímo soudy, státními zastupitelstvími a Vězeňskou službou nebo prostřednictvím soudního exekutora. Daňové justiční pohledávky tak vymáhají jednotlivé soudy, resp. státní zastupitelství a Vězeňská služba svými zaměstnanci, v některých případech pak využívají služeb soudního exekutora, který byl vybrán ve výběrovém řízení. Vymáhání zmíněných pohledávek je proto značně roztříštěno mezi jednotlivé složky resortu justice a současně zde panuje nejednotnost v přístupu (vymáhání vlastními zaměstnanci nebo prostřednictvím soudního exekutora).
V novele se navrhuje výslovně vyloučit aplikaci ustanovení o posečkání daně a rozložení její úhrady na splátky, což jsou instituty plnící obdobný účel. Není žádoucí umožnit odklad či rozložení peněžitého trestu jak podle trestního řádu, tak podle daňového řádu, neboť tím by docházelo k oslabování účinku peněžitého trestu jako sankce.
Stanovuje se povinnost vzájemné výměny informací nezbytných pro výkon uloženého peněžitého trestu mezi soudy a celními úřady.
V souladu s obecnou částí důvodové zprávy se navrhuje zavedení kompetenční dělené správy i u dalších pohledávek trestního řízení. Ve vztahu k nákladům spojeným s výkonem vazby a výkonem trestu odnětí svobody pak specifika upravuje zákon o výkonu trestu odnětí svobody (dále jen „ZVTOS“) a zákon o výkonu vazby.
Obdobné změny čekají také občanský soudní řád (o počtu jeho předchozích novelizací se raději nezmiňujeme. V návrhu novely naleznete i připravované změny dalších zákonů. Plný text včetně důvodové zprávy naleznete v knihovně sněmovních tisků (ZDE).