_(1)_(1).png){kind=logo}
Senát schválil dlouho očekávanou novelu zákoníku práce
Obchodní sdělení:
Vše, co si v našich příspěvcích přečtete a co je v nich o právu a právních předpisech, můžete získat v našem e-shopu zakoupením předplatného právně informačního systému EPIS, jehož kvalita je prověřena více než dvaceti lety nepřetržitého vývoje a výroby. Stačí jeden krok a pracovníci našeho obchodního oddělení Vám připraví dodávku právního systému EPIS „na míru“ podle Vašich potřeb. Nepřehlédněte aktuální novinky systému EPIS a nejnovější záznamy o publikovaných právních předpisech a dalších dokumentech!
Dne 2. ledna 2020 předložila vláda České republiky Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“).
Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako sněmovní tisk 689/0 téhož dne, tj. dne 2.1.2020.
Třetí čtení proběhlo téměř po půl roce dne 29.5.2020 na 49. schůzi. Návrh zákona byl schválen.
Senát Parlamentu České republiky tento návrh zákona schválil dne 10.6.2020 jako senátní tisk č. 270.
Základní principy a cíle této novely ZP:
Základním cílem této novely ZP je zjednodušit realizaci práv zaměstnavatele a zaměstnance při výkonu práce a zjednodušit výkon práce samotné, a usnadnit komunikaci mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.
V právní úpravě sdíleného pracovního místa (nový §317a) se navrhuje v rámci větší flexibility pracovněprávních vztahů s cílem sladění rodinného a pracovního života umožnit, aby si nejméně dva zaměstnanci se stejným druhem práce a se sjednanou kratší pracovní dobou mohli sami po předchozí dohodě se zaměstnavatelem rozvrhovat na tzv. sdíleném pracovním místě pracovní dobu ve vzájemné spolupráci podle svých osobních potřeb a mohli se tak v rozsahu jejich pracovního úvazku (tzn. v rozsahu jejich sjednané kratší pracovní doby) střídat při výkonu práce.
V oblasti dovolené se kromě dílčích změn reagujících na potřeby praxe především pokud jde o umožnění převodu části nevyčerpané dovolené do následujícího kalendářního roku, se navrhuje zásadní změna v podmínkách vzniku práva na dovolenou i při jejím čerpání; v zásadě dochází k opuštění principu dovolené za odpracované dny a následného krácení dovolené pro omluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci, přičemž vznik práva zaměstnance na dovolenou je založen na jím odpracované stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní době, od níž se též odvozuje i délka dovolené. Návrh nové koncepce dovolené tak usiluje o přesnější (a také spravedlivější) vyjádření této určující jednotky, a to přeměnou dosavadního dne na hodiny odpovídající stanovené nebo kratší týdenní pracovní době konkrétního zaměstnance. Jen tak může být dosaženo srovnatelné báze mezi zaměstnanci se stejnou týdenní pracovní dobou, a to bez ohledu na její rozvržení do směn. Současně je při stanovení dovolené akcentován princip zásluhovosti jednotlivých zaměstnanců na odpracované době vyjádřený počtem skutečně odpracovaných násobků jejich týdenní pracovní doby v příslušném kalendářním roce.
Dovolená je redukována v nové právní úpravě na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část a na dodatkovou dovolenou.
Základní výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce. U zaměstnanců zaměstnavatelů uvedených v §109 odst. 3 činí výměra dovolené 5 týdnů v kalendářním roce. Výměra dovolené pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce.
Dochází-li u zaměstnance v průběhu příslušného kalendářního roku ke změně délky stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, přísluší mu za tento rok dovolená v poměru, který odpovídá délce jednotlivých období s rozdílnou délkou stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby.
Podmínkou pro vznik práva na dovolenou je výkon práce po dobu alespoň 4 týdnů v kalendářním roce za nepřetržitého trvání pracovního poměru, a to v rozsahu stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období. Délka poměrné části dovolené činí za každou odpracovanou stanovenou nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu 1/52 uvedené týdenní pracovní doby vynásobenou příslušnou výměrou dovolené používanou u konkrétního zaměstnavatele.
Další navrhovanou změnou je snížit administrativní náročnost zaměstnavatelů zrušením povinnosti zaměstnavatele vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání v případě ukončení dohody zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce s výjimkou těch, u kterých je prováděn výkon rozhodnutí srážkami z dohody o provedení práce nebo kteří byli účastni nemocenského pojištění podle §7a zákona o nemocenském pojištění.
V návrhu je obsažena změna v poskytování náhrady mzdy za dovolenou u zaměstnanců vyslaných do jiného členského státu Evropské unie v rámci nadnárodního poskytování služeb, jimž vznikl nárok na náhradu (odměnu) za dovolenou za práci ve státě, v němž tuto náhradu (odměnu) poskytuje tzv. dovolenková pokladna.
V oblasti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů novela reaguje na judikaturu SD EU, která stanoví podmínky pro převod činnosti zaměstnavatele, a dále se zpřesňují podmínky pro výpověď danou zaměstnancem podle §51a zákoníku práce (z důvodu přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů).
Další změna se týká doručování, kde se zjednodušuje doručování písemností zaměstnavatelem, kdy novela reaguje na praktické problémy, které doručování komplikovaly. Obtíže s doručováním zaměstnavateli, který se fyzicky nenachází v místě zapsaném ve veřejném rejstříku, a tím znemožňuje doručení písemnosti, řeší navrhovaná fikce doručení. Prostřednictvím datové schránky může zaměstnavatel písemnost doručit jen tehdy, jestliže zaměstnanec s tímto způsobem doručování vyslovil písemný souhlas. Jestliže se zaměstnanec nepřihlásí do datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne dodání písemnosti do datové schránky, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty.
Návrh obsahuje podstatné změny v úpravě náhrady škody a nemajetkové újmy, kdy dochází ke změně způsobu zvyšování jednorázového odškodnění pozůstalých a úhrady nákladů na zřízení pomníku nebo desky v případě smrti zaměstnance následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Do zákoníku práce se nově zavádí institut jednorázové náhrady nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance a rozšiřuje se okruh pozůstalých, kterým bude poskytováno jednorázové odškodnění pozůstalých, které se bude nově nazývat jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých. Při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance přísluší jeho manželovi, partnerovi, dítěti a rodiči jednorázová náhrada vzniklé nemajetkové újmy. Tato náhrada přísluší i dalším osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které újmu zaměstnance pociťují jako vlastní újmu.
Pokud jde o cestovní náhrady, do ustanovení §319 odst. 1 ZP bude vloženo nové písmeno i), které rozšíří povinnost zaměstnavatele jiného členského státu poskytovat (v rámci vyslání) vyslanému zaměstnanci na území ČR náhrady cestovních výdajů při cestách konaných za účelem výkonu práce nebo v souvislosti s ním ve smyslu §152 ZP.
Dalším zpřesněním právní úpravy v ZP je úprava odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance a vzdání se tohoto místa. V novelizovaném §73 odst. 2 zákoníku práce budou vyloučeny pochybnosti o tom, u kterých vedoucích pracovních míst vedoucích zaměstnanců zaměstnavatele, který je právnickou nebo fyzickou osobou, s výjimkou podle §33 odst. 3, je možné sjednat možnost odvolání z vedoucího pracovního místa s tím, že takový postup je možný výhradně u vedoucích pracovních míst taxativně uvedených v §73 odst. 3 zákoníku práce. Těmi jsou vedoucí pracovní místa v přímé řídící působnosti statutárního orgánu (jde-li o zaměstnavatele – právnickou osobu) nebo zaměstnavatele – fyzické osoby, a dále vedoucí pracovní místa v přímé řídící působnosti vedoucího zaměstnance přímo podřízeného statutárnímu orgánu (u zaměstnavatele – právnické osoby) nebo zaměstnavateli – fyzické osobě, a to za podmínky, že tomuto vedoucímu zaměstnanci je podřízen další vedoucí zaměstnanec. Uvedený úplný zákonný výčet vedoucích pracovních míst nelze smluvně rozšiřovat.
Ke skončení výkonu práce vedoucího zaměstnance na vedoucím pracovním místě dojde ihned dnem doručení odvolání nebo vzdání se tohoto místa, nebyl-li v odvolání nebo vzdání se uveden den pozdější. Dosavadní úprava vázala skončení výkonu práce na vedoucím pracovním místě až na den následující po dni doručení odvolání nebo vzdání se předmětného vedoucího místa, nebyl-li v tomto odvolání nebo vzdání se uveden den pozdější (§73a odst. 1 zákoníku práce).
Pokud jde o předpokládanou účinnost této novely ZP, navrhuje se dělená účinnost, a to ke dni 1. července 2020, s výjimkou čl. I bodů 63, 67, 68, 70 a 89, čl. II bodů 4 a 5, čl. VII a čl. VIII bodů 4 a 12, které nabývají účinnosti dnem 30. července 2020, neboť s ohledem na požadavek směrnice (EU) 2018/957 na použití stávající úpravy nelze navrhnout datum ani dřívější ani pozdější, a s výjimkou čl. I bodů 34 až 51, 53 až 57, 66, 69, 71, 84 a 90, čl. II bodů 2 a 3, čl. III až VI a čl. VIII bodu 11, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2021.