Návrh zákona o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii, a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Návrh zákona o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii, a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Obchodní sdělení:

Vše, co si v našich příspěvcích přečtete a co je v nich o právu a právních předpisech, můžete získat v našem e-shopu zakoupením předplatného právně informačního systému EPIS, jehož kvalita je prověřena více než dvaceti lety nepřetržitého vývoje a výroby. Stačí jeden krok a pracovníci našeho obchodního oddělení Vám připraví dodávku právního systému EPIS „na míru“ podle Vašich potřeb. Nepřehlédněte aktuální novinky systému EPIS a nejnovější záznamy o publikovaných právních předpisech a dalších dokumentech!

Dne 30. září 2020 předložila skupina poslanců Poslanecké sněmovně návrh zákona o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii, a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 1031/0 dne 1. 10. 2020.

Navrhovatel navrhl sněmovně projednávání návrhu zákona tak, aby sněmovna s ním mohla vyslovit souhlas již v prvém čtení (§90 odstavec 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů).

K předmětu úpravy:

(1) Pro účely tohoto zákona se mimořádným opatřením při epidemii rozumí

a) krizové opatření vyhlášené orgánem krizového řízení podle krizového zákona a mimořádné opatření vydané orgánem ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření infekčních onemocnění, pokud se tato opatření týkají zákazu osobní přítomnosti dětí, žáků a studentů v zařízeních a školách nebo jejich částech uvedených v 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění nebo v §70 odst. 2 písm. f) zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů v důsledku onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 (dále jen „onemocnění COVID-19“),

b) nařízení karantény dítěti nebo osobě uvedené v § 3 odst. 1 písm. c) v přímé souvislosti s onemocněním COVID-19,

c) opatření podle školského zákona nebo prováděcích právních předpisů, kterým došlo k uzavření zařízení (jeho části) uvedeného v 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění nebo v §70 odst. 2 písm. f) bodu 1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a které bylo přijato v přímé souvislosti s onemocněním COVID-19.

(2) Nároky podle tohoto zákona vznikají a trvají do 30. června 2021.

(3) Nestanoví-li se v tomto zákoně jinak, platí zákon o nemocenském pojištění.

Odůvodnění hlavních principů a nezbytnosti navrhované právní úpravy.

V současné době Česká republika čelí nástupu další vlně koronavirové epidemie. Bez ohledu na to, zda bude mít charakter celostátní, nebo bude pouze lokálního charakteru, bude zřejmě znovu docházet k vyhlašování protiepidemických opatření spočívajících mj. v uzavření školských zařízení nebo zvláštních dětských zařízení, popřípadě jiných obdobných zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, (dále jen „zařízení pro děti“) a škol, do které dítě chodí, nebo jejich částí, přičemž doba jejich uzavření se bude řídit příslušným opatřením orgánu krizového řízení, Ministerstva zdravotnictví nebo krajské hygienické stanice. Nicméně i když nedojde k uzavření celého zařízení pro děti nebo školy, lze očekávat při výskytu dočasných ohnisek regulaci počtu přítomných dětí, což dětem znemožní v některých dnech docházku do tohoto zařízení nebo školy s nutností zajistit péči o tyto děti rodinou. Pro tyto děti bude ve skutečnosti takové zařízení uzavřeno. Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) na tuto možnost reagovalo novelou školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů – Naše pozn.: V důvodové zprávě je školský zákon nesprávně označen číslem 564/2004 Sb. - což je zrušená vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 323/2001 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru ČR a o změně některých zákonů, ve znění vyhlášky č. 433/2004 Sb.), která byla provedena zákonem č. 349/2020 Sb., na základě které je škola povinna automaticky poskytnout dětem, žákům nebo studentům vzdělávání distančním způsobem, pokud nebude možná osobní přítomnost většiny dětí, žáků nebo studentů z nejméně jedné třídy, studijní skupiny nebo oddělení ve škole z důvodu krizového opatření vyhlášeného v souvislosti s krizovým stavem podle krizového zákona, z důvodu nařízení mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví nebo krajské hygienické stanice podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo z důvodu nařízení karantény.

Navrhuje se, aby zaměstnanec byl po dobu své nepřítomnosti v práci při uzavření školy, školského zařízení a zařízení pro osoby závislé na péči (stacionáře) zabezpečen ošetřovným po celou dobu uzavření tohoto zařízení. Vychází se přitom z úprav obsažených v zákoně č. 133/2020 Sb. a z praktických zkušeností s aplikací tohoto zákona, který podstatně pomohl ve finančním zabezpečení rodin s malými dětmi. Navrhují se zejména tato opatření:

• prodloužit pro účely nároku na ošetřovné věk dětí z 10 let na 13 let,
• prodloužit podpůrčí dobu pro poskytování dávky z 9 kalendářních dnů, resp. 16 kalendářních dnů při osamělosti rodiče, na celou dobu uzavření školy nebo její části z důvodu trvání mimořádného opatření,
• poskytovat ošetřovné i zaměstnancům činným na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce,
• nárok na ošetřovné bude i na dítě, které má nařízenou karanténu,
• umožnit rodiči dítěte o ně pečovat až do věku 13 let, i když nemá s dítětem společnou domácnost,
• navýšit ošetřovné za kalendářní den na 80 % denního vyměřovacího základu.

Zároveň se jednoznačně se stanoví období, za které se ošetřovné neposkytuje, například po skončení zaměstnání, v době školních prázdnin, ředitelského volna nebo při omezení výuky v jednotlivých dnech. Navrhované úpravy jsou přitom vázány na školní rok 2020/2021, tj. končí dnem 30. června 2021.

S ohledem na zkušenost z koronavirové krize v měsících březnu až červnu 2020 se také navrhuje zjednodušení administrativních procesů předávání dokumentů potřebných pro výplatu dávek, neboť se jeví některé současné praktické aspekty uplatňování a výplaty ošetřovného jako administrativně náročné a veřejností obtížně akceptovatelné. Jedním z těchto aspektů je (ihned na začátku procesu žádosti o dávku) potřeba vystavení potvrzení příslušného školského zařízení o skutečnosti, že je uzavřeno a že uvedené dítě je v tomto zařízení umístěno, kdy příslušný rodič (žadatel o dávku) musí nejprve požádat školské či obdobné zařízení o vystavení tohoto potvrzení, převzít jej, vyplnit další potřebné údaje a až následně tiskopis předat zaměstnavateli. Jedná-li se o školské zařízení s velkým počtem žáků a k jeho uzavření dojde v krátkém časovém intervalu i vícekrát za sebou, jeví se míra administrativní zátěže i na straně školských zařízení jako nadále obtížně obhajitelná.

Druhým zásadním praktickým aspektem je zjednodušení požadavků na formální náležitosti žádosti o dávky nemocenského pojištění, kdy zákon o nemocenském pojištění (subsidiárně správní řád) připouští pouze listinnou formu žádosti. V praxi to znamená, že vyplněnou žádost, např. o ošetřovné, musí zaměstnanec (žadatel) nejprve vyplněnou a podepsanou fyzicky předat svému zaměstnavateli a tento ji opět fyzicky předat příslušné okresní správě, přesto, že ostatní dokumenty zpravidla zasílá elektronicky; přílohu k žádosti o dávku je zaměstnavatel povinen zaslat přitom přímo elektronicky. Tím se fakticky dostává do situace, kdy část podkladů k dávce téhož zaměstnance zasílá povinně elektronicky a část podkladů předkládá povinně listinné formě.

Navrhuje se proto s cílem zjednodušit procesy předávání dokumentů, a tím zpřehlednit a potenciálně i urychlit vyřizování žádosti o dávky, zaslání žádosti o dávku nemocenského pojištění zaměstnavatelem příslušné okresní správě sociálního zabezpečení kvalifikovaným způsobem i ve formě kopie žádosti nebo podkladu s tím, že originál žádosti, který zaměstnavatel povinně uschová, může být ex post při kontrole ze strany příslušné okresní správy sociálního zabezpečení na zaměstnavateli vyžádán.