Nad poslaneckým návrhem zákona o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti se zrušením soudních exekutorů

Nad poslaneckým návrhem zákona o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti se zrušením soudních exekutorů

Obchodní sdělení:

Vše, co si v našich příspěvcích přečtete a co je v nich o právu a právních předpisech, můžete získat v našem e-shopu zakoupením předplatného právně informačního systému EPIS, jehož kvalita je prověřena více než dvaceti lety nepřetržitého vývoje a výroby. Stačí jeden krok a pracovníci našeho obchodního oddělení Vám připraví dodávku právního systému EPIS „na míru“ podle Vašich potřeb. Nepřehlédněte aktuální novinky systému EPIS a nejnovější záznamy o publikovaných právních předpisech a dalších dokumentech!

Dne 8. července 2020 předložila skupina poslanců Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky návrh zákona o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti se zrušením soudních exekutorů.

Návrh zákona rozeslán poslancům jako tisk 937/0 dne 9. 7. 2020. Dne 10. 7. 2020 byl návrh zaslán vládě České republiky k zaujetí stanoviska. Vláda zařadila projednání návrhu na den 27. července 2020.

Podstatou předkládané právní úpravy tak jsou především zrušovací ustanovení, kdy by mělo dojít ke zrušení zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů. Návrh následně ruší prováděcí právní předpisy, které jsou plně navázány na tento zákon. V případě prováděcích právních předpisů, které jsou navázány i na jiné zákonné právní normy, případně jen okrajově souvisí s právní úpravou soudních exekutorů, je jejich úprava ponechána na příslušných státních orgánech.

K provedení potřebných změn v ostatních právních předpisech (zákonných i prováděcích) by mělo dojít v rámci legisvakanční doby, která se stanoví v délce 2 let.

V konečném výsledku by se mělo jednat o dosti rozsáhlou novelizaci, protože v souvislosti s přijetím exekučního řádu došlo k novelizaci mnoha zákonů a v průběhu platnosti úpravy došlo ke změně dalších zákonů souvisejících s exekucemi prováděnými soudními exekutory a jejich postavením. V právních předpisech, v nichž bude docházet k zrušení a úpravě ustanovení navázaných na exekuční řád a soudní exekutory bude třeba legislativně technicky vypustit všechny vazby na tento zákon a tyto instituty a v jednotlivých zákonech naformulovat přechodná ustanovení.

Návrh mj. obsahuje:

• drobné změny v občanském soudním řádu, související s pojmy použitými v exekučním řádu;
• změny v zákoně bankách především ve vztahu k oprávnění soudního exekutora;
• legislativně technickou změnu v živnostenském zákoně;
• legislativně technické změny v zákoně o advokacii;
• ustanovení, které ruší text v zákoně o veřejných dražbách vycházející z exekučního řádu a jeho pojmosloví;
• legislativně technické úpravy zákona č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů;
• přechodná ustanovení týkající se exekučních řízení, která nebyla ke dni nabytí účinnosti tohoto právního předpisu pravomocně ukončena.

Z důvodové zprávy k tomuto se podává (plná citace):

„Přijetím exekučního řádu v roce 2001 došlo k rozšíření tehdy existujících druhů exekucí o další druh exekuce prováděný soudními exekutory podle exekučního řádu, tehdy koncipovaného jako zvláštní právní předpis, ve vztahu k obecné procesní úpravě obsažené v občanském soudním řádu. Exekuční řád delegoval část pravomoci soudu, a to výlučně tu, která je uplatňována po vydání soudního rozhodnutí, příp. rozhodnutí jiného státního orgánu, a to při zachování pravomoci soudu, popř. jiných státních orgánů, i pro oblast výkonu rozhodnutí dle úpravy obsažené v občanském soudním řádu, popř. zvláštních právních předpisech (daňová exekuce, správní exekuce). Dosavadní druhy exekucí vykonávané do té doby soudy či jinými státními orgány tak zůstaly zachovány beze změny.

Zavedením institutu soudního exekutora bylo sledováno především zrychlení procesu vymáhání pohledávek, o nichž bylo příslušným subjektem pravomocně rozhodnuto. Soudní exekutor je vlastně státem jmenovaná a zmocněná osoba k výkonu exekuční činnosti. Cílem nově zakotvené regulace tak bylo, za pomoci materiální zainteresovanosti soukromého subjektu, vpustit do procesu výkonu rozhodnutí subjekt, který ve svém vlastním zájmu bude usilovat o co nejrychlejší vymožení rozhodnutí s co nejvyšší výnosností pro oprávněné subjekty. Motivací soudního exekutora ke zvýšenému výkonu je tak především jeho odměna.

Materiální zainteresovaností soudních exekutorů na výsledcích exekuce došlo nepochybně ke zvýšení efektivity vymáhání pohledávek, ovšem především na úkor postavení dlužníků. Exekuční řád samozřejmě předpokládal, že dostatečným prvkem dávajícím limity finanční motivaci exekutorů budou relativně podrobná procesní pravidla, tento předpoklad se ovšem nenaplnil. Exekutorské úřady se v mnoha případech staly státem ve státě a jejich postup mnohdy ignoroval nejenom práva dlužníků, ale mnohdy i oprávněné zájmy věřitelů.

Stát přijetím této právní úpravy rezignoval na svou úlohu zajistit výkon rozhodnutí a selhal ve snaze zajistit efektivní výkon exekucí prostřednictvím soudních vykonavatelů, tedy státních úředníků. Výkon rozhodnutí zajišťovaný státním úředníkem přitom v té době bezproblémově fungoval v mnoha zemích.

Dnes se v České republice vytvořila silná exekuční lobby, přičemž její součástí je nejenom ekonomicky silná kasta soudních exekutorů, ale též na ně navázaná advokacie, banky, společnosti zajištující splátkový prodej čehokoliv a další subjekty. Tato silná vlivová skupina samozřejmě brzdí snahy o posílení pozice dlužníků a zkrocení činnosti exekutorů. Navzdory této skutečnosti se v posledních letech podařilo prosadit dílčí změny, které mírně omezují moc exekutorů. Stávající právní úprava je však nadále vedena principem finanční zainteresovanosti exekutorů, kdy tento, z lidské přirozenosti, zpravidla vždy převáží.“

Navrhovatelé v návrhu zákona velmi jemně a okrajově popsali některé (často používané) praktiky soukromých exekutorů. Řada těchto praktik byla v minulosti mediálně přiblížena široké veřejnosti, řada z nich se stala předmětem soudního řízení, jako např. vymáhání dluhů, resp. exekuční zabavování věcí třetích osob, proti kterým nesměřuje exekuční titul (tj. bez zákonného podkladu), odměny exekutorům při vymáhání tzv. bagatelních pohledávek atd.

Přesto se lze domnívat, že tento poslanecký návrh zákona nebude mít dlouhé trvání. Důvody jsou naznačeny v posledním z citovaných odstavců důvodové zprávy:

Dnes se v České republice vytvořila silná exekuční lobby, přičemž její součástí je nejenom ekonomicky silná kasta soudních exekutorů, ale též na ně navázaná advokacie, banky, společnosti zajištující splátkový prodej čehokoliv a další subjekty.