Přestože se přímo dotýká pouze malé části obyvatelstva, patří návrh na zavedení institutu manželství i pro páry stejného pohlaví mezi ty návrhy zákonů, které ve společnosti budí největší vášně.
Ačkoliv by se schválením tohoto návrhu změnilo v dlouhatánských zákonech jen pár slov, jedná se o návrh, který rozděluje společnost na dva nesmiřitelné tábory.
O co tedy vlastně jde?
Jak jsou dnešní zákony postaveny a co by se změnilo? Ne každý se v současné situaci orientuje.
Pojďme se proto odpoutat od emocemi zabarvených argumentů pro i proti a rozebrat obsahovou stránku tohoto společenského tématu z právního hlediska:
Co vlastně návrh obsahuje?
Návrh zákona, který rozvířil vody české společnosti, vznikl v červnu roku 2018 a jeho schválením by došlo ke změně zákona č. 89/2012 Sb., tedy občanského zákoníku a také dalších souvisejících zákonů našeho právního systému.
Když to vezmeme zjednodušeně, jeho přijetím by v legislativě došlo k vyškrtnutí slov „muž a žena“ v souvislosti s manželstvím a nahrazením slovy „dva lidé“. Institut manželství by tak již nebyl výhradou pouze párů tvořených mužem a ženou, ale rozšířil by se i o páry tvořené osobami stejného pohlaví.
Co by to tedy znamenalo a jaké rozdíly by to přineslo stejnopohlavním párům, kteří zatím mohou uzavírat pouze takzvané registrované partnerství? Jak se vůbec manželství od registrovaného partnerství liší?
Pro dobrou orientaci v této problematice jsme si připravili věcný přehled rozdílů mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím uvedených v důvodové zprávě tohoto návrhu:
Uzavření a obřad
Registrované partnerství se od manželství liší už v samotném jeho prvopočátku, tedy ihned s jeho vznikem. Zatímco manželství je podle § 3 občanského zákoníku základním kamenem rodinného práva, uzavření registrovaného partnerství je pouze administrativním úkonem, tedy úkonem na úrovni například vyplnění formuláře o přidělení čísla popisného.
Jelikož se jedná o administrativní úkon, je tomu přizpůsoben i obřad. Registrované partnerství lze na rozdíl od manželství, které lze uzavřít na téměř jakékoliv matrice, může vzniknout pouze na čtrnácti zákonem určených úřadech, a to bez nutnosti svědků. Oddávajícím pak není starosta, místostarosta nebo pověřený člen zastupitelstva, jak je tomu běžně u svateb párů odlišného pohlaví, ale partnerství se registruje před matrikářem na vybraném úřadu.
Co všechno je a není společné?
Rozdíly však nejsou jenom v obřadu. Jelikož je manželství základním kamenem rodinného práva, v případě registrovaného partnerství nedochází ke vzniku spousty práv a povinností a manželstvím spojených. Z těchto práv a povinností jsme vybrali ta nejdůležitější:
- Zatímco uzavřením sňatku se manželé v majetkových věcech práva stávají prakticky jednou osobou, u registrovaných partnerů společné jmění nevzniká. Partneři jsou pouhými podílovými spoluvlastníky a v zákonech neexistuje žádná úprava vypořádání majetku v případě rozpadu vztahu.
- U majetku zůstaňme. Na rozdíl od manželů, kteří mají po smrti svého životního partnera nárok na vdovský či vdovecký důchod, u registrovaných partnerů nárok na tuto sociální dávku nevzniká. Stejně tak na registrovaného partnera v případě úmrtí jeho protějšku nepřechází nárok na různé sociální dávky (důchod, nemocenské,...).
- Stejné jako u společného majetku, je to i u příbuzenských vztahů. Podle § 22 a § 774 a dalších občanského zákoníku uzavřením sňatku získávají manželé příbuzné svého protějšku, jejichž vztah zákon uznává. To však u registrovaného partnerství neplatí. Zákon u registrovaných partnerů nově nabyté příbuzenstvo neuznává.
- Společné pak není ani příjmení. Přestože snoubenci opačného pohlaví si mohou sami určit, jaké společné příjmení budou používat, homosexuální páry toto právo nemají. Společné příjmení je třeba dořešit dodatečnou žádostí, se kterou je spjata určitá administrativní náročnost i poplatek za vyřízení.
- Rozdílný pohled je pak i v pracovním právu, které budoucím manželům zajišťuje 2 volné dny na svatbu, což v případě registrovaného partnerství neplatí.
A jak je to s péči o děti?
Jak již vyplývá z předchozího textu, rozdíly mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím jsou poměrně velké, což se odráží i na zákonem stanovených podmínkách pro výchovu dětí. Na rozdíl od manželů si registrovaní partneři nemohou osvojit dítě z ústavu či si jej vzít do pěstounské péče, ale také jeden partner si nemůže osvojit dítě toho druhého.
S tímto nastavením zákona souvisí také podmínky zániku registrovaného partnerství, kdy partner, který není biologickým rodičem, nemá právo děti dále vídat, a tedy nemá ani povinnost platit výživné. Stejně tak nemají děti možnost po partnerovi svého biologického rodiče dědit či pobírat sirotčí důchod.
Pro další informace o návrhu a argumentaci jeho předkladatelů si můžete návrh v plném znění přečíst na portálu EPIS.
Abyste i Vy měli kompletní přehled o aktuální legislativě, prohlédněte si nabídku právního informačního systému EPIS.