K projednávané novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí

K projednávané novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí

Obchodní sdělení:

Vše, co si v našich příspěvcích přečtete a co je v nich o právu a právních předpisech, můžete získat v našem e-shopu zakoupením předplatného právně informačního systému EPIS, jehož kvalita je prověřena více než dvaceti lety nepřetržitého vývoje a výroby. Stačí jeden krok a pracovníci našeho obchodního oddělení Vám připraví dodávku právního systému EPIS „na míru“ podle Vašich potřeb. Nepřehlédněte aktuální novinky systému EPIS a nejnovější záznamy o publikovaných právních předpisech a dalších dokumentech!

Dne 24. června 2020 předložila vláda České republiky Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Včetně důvodové zprávy představuje tento návrh 121 stran textu.

Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako sněmovní tisk 911/0 téhož dne, tj. dne 24. června 2020.

Základní cíle návrhu zákona jsou:

• zjednodušení a zpřehlednění zákonné úpravy činnosti Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (dále jen „ZDVOP“) a posílení finanční stability provozovatelů ZDVOP prostřednictvím navýšení částky státního příspěvku pro zřizovatele ZDVOP a navýšení maximálních částek úhrad od rodičů dětí umístěných do péče ZDVOP,
• omezení možnosti ukončování dohod o výkonu pěstounské péče v průběhu kalendářního roku (obdobně jako u zdravotních pojišťoven) a zabránění neodůvodněným přechodům pěstounů mezi jednotlivými doprovázejícími subjekty a duplicitnímu čerpání státního příspěvku na výkon pěstounské péče,
• zvýšení státního příspěvku na výkon pěstounské péče pro subjekty, které uzavřely s pěstouny dohodu o výkonu pěstounské péče (příp. vydaly správní rozhodnutí o právech a povinnostech dle 47a odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb.) k zabezpečení efektivnější a adresnější odborné pomoci a podpory pro pěstounské rodiny a jim svěřené děti,
• zakotvení povinnosti příjemců státního příspěvku na výkon pěstounské péče předkládat přehled využití státního příspěvku za uplynulý kalendářní rok a vrátit na účet krajské pobočky Úřadu práce ČR případné nevyčerpané částky státního příspěvku,
• rozvoj a podpora náhradní rodinné péče, zejména pokud se jedná o děti se zdravotním znevýhodněním a sourozenecké skupiny (pro tyto děti nejvíce chybí pěstouni), podpora svěřování ohrožených dětí do pěstounské péče na přechodnou dobu jako alternativy k umístění těchto dětí do institucionální péče, a to prostřednictvím navýšení odměny pěstouna v uvedených případech,
• zvýšení adresnosti a efektivnosti dávkové pomoci poskytované dospělým nezaopatřeným osobám po skončení náhradní péče (rodinné či kolektivní), kdy je navrhováno sloučení dosavadních různých finančních transferů pomáhajících těmto osobám do jedné měsíčně se opakující peněžité dávky – zaopatřovacího příspěvku a „odchodného“,
• zamezení umisťování nejmladších dětí do náhradní pobytové péče ze sociálních důvodů.

V části druhé návrhu novely zákona je navrhována související změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

Je navrženo vyloučení odměny pěstouna z příjmu, u kterého se dopočítává výše do minimálního vyměřovacího základu, tedy minimální mzdy, při odvodech pojistného na veřejné zdravotní pojištění podle zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, v případech, kdy odměna pěstouna nedosahuje minimální mzdy. Díky tomu, že odměna pěstouna nedosahuje vždy výše minimální mzdy (při péči o 1 dítě bez zdravotního hendikepu činí odměna 12 000 Kč měsíčně), musí pěstouni doplácet na pojistné na veřejné zdravotní pojištění nad rámec odvodu na pojistné na veřejné zdravotní pojištění, který je prováděn z odměny pěstouna Úřadem práce ČR při výplatě této dávky pěstounské péče.

V části třetí je navrhována změna č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, kde se stanovuje, že měsíční zaopatřovací příspěvek se započítává do příjmů, které se zohledňují při posuzování vzniku nároků na dávky státní sociální podpory.

Část čtvrtá je technickou změnou zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, související zejména s úpravou ZDVOP. Cílem navrhované právní úpravy je upravit vznik nároku na příspěvek na péči u osoby, pokud jí pomoc při zvládání základních životních potřeb poskytuje zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

Část pátá mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a stanovuje se, že zaopatřovací příspěvek pro mladé dospělé odcházející z náhradní péče bude považován jakožto příjem při posuzování vzniku nároků na dávky pomoci v hmotné nouzi, a to ve výši 100%.

V části šesté návrhu novely zákona je navrhována související změna zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. Je navrženo, aby v dětských domovech pro děti do tří let věku byly poskytovány zdravotní služby a zaopatření dětem zpravidla do tří let věku, jejichž zdravotní stav vyžaduje poskytování zdravotní péče ve formě lůžkové péče a které nemohou vyrůstat v rodinném prostředí, zejména dětem týraným, zanedbávaným, zneužívaným nebo dětem zdravotně postiženým. Vylučuje se tak umisťování dětí do tří let věku do náhradní pobytové péče ze sociálních důvodů, tj. z důvodu ohrožení ve vývoji nevhodným sociálním prostředím.

V části sedmé návrhu zákona dochází ke změně zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a to v případě úpravy předběžných opatření. Cílem navrhované úpravy je vyjasnit, na základě, jakého procesního postupu může dojít k odebrání dítěte z péče rodičů na základě předběžného opatření. Navrhovaná úprava se přiklání k řešení, podle něhož by mělo být možné umístit dítě mimo péči rodičů nebo péči osoby dítěti příbuzné nebo blízké pouze na návrh orgánu sociálně-právní ochrany a za podmínek podle ustanovení §452 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních. K tomuto opatření by tedy mělo být přistupováno pouze v mimořádných situacích ohrožení dítěte, kdy nelze péči o něj zajistit v jeho rodině. Mimořádnost takového zásahu se promítá především v omezené aktivní legitimaci k podání příslušného návrhu, kterou by měl mít pouze orgán sociálně-právní ochrany. Navrhuje se sjednotit pravidla o trvání a prodloužení doby trvání předběžného opatření ve vztahu ke všem předběžným opatřením, na jejichž základě je dítě umisťováno do péče jiné osoby, bez ohledu na to, zda jde o rodiče, osobu dítěti příbuznou nebo blízkou, nebo například ústavní zařízení; O návrhu na jeho vydání zapotřebí rozhodnout bezodkladně, přičemž toto kritérium by se mělo přizpůsobit okolnostem případu.

V části osmé návrhu novely zákona č. 359/1999 Sb. je navržena účinnost zákona, posunutá ve smyslu nové úpravy zaopatřovacího příspěvku. Navrhuje se dělená účinnosti, kdy zákon nabývá účinnosti od 1. ledna 2021, vyjma ustanovení části první, čl. I bodů 74, 78, 115 a 151 a čl. II bodů 8 a 10, které nabývají účinnosti od 1. ledna 2027.