K PROBLEMATICE ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU V PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAZÍCH, 2. část

K PROBLEMATICE ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU V PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAZÍCH, 2. část

průvodce základními pojmy a účinnou právní úpravou se související judikaturou a vzory podání

 

Obchodní sdělení:

Vše, co si v našich příspěvcích přečtete a co je v nich o právu a právních předpisech, můžete získat v našem e-shopu zakoupením předplatného právně informačního systému EPIS, jehož kvalita je prověřena více než dvaceti lety nepřetržitého vývoje a výroby. Stačí jeden krok a pracovníci našeho obchodního oddělení Vám připraví dodávku právního systému EPIS „na míru“ podle Vašich potřeb. Nepřehlédněte aktuální novinky systému EPIS a nejnovější záznamy o publikovaných právních předpisech a dalších dokumentech!

 

Tento průvodce vychází z aktuální účinné právní úpravy odpovědnosti za škodu v pracovněprávních vztazích. Byl sestaven za použití právně informačního programu EPIS. Výklad se bude striktně držet dikce zákona, který ve zhuštěné podobě danou problematiku upravuje. Průvodce v daném případě není teoretickou statí a není také všeobjímajícím textem o právní odpovědnosti. Našim cílem je ukázat kde přesně najít a jak správně pochopit právní úpravu pracovněprávní odpovědnosti za škodu.

 

Druhy náhrad při pracovních úrazech a nemocech z povolání

Tyto náhrady upravuje ZP v ustanoveních §271a až §271u.

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti

Podle §271a odst. 1 ZP, náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle §192 nebo odměny z dohody podle §194 a plnou výší nemocenského.

Náhrada za ztrátu na výdělku podle §271a odst. 1 ZP přísluší zaměstnanci i při jeho další pracovní neschopnosti z důvodu téhož pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Průměrným výdělkem před vznikem škody podle věty první je průměrný výdělek zaměstnance před vznikem této další škody. Jestliže před vznikem této další škody příslušela zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, náhrada za ztrátu na výdělku podle odstavce 1 se zaměstnanci poskytne do výše částky, do které by mu příslušela náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kdyby nebyl neschopen práce. Za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje náhrada mzdy nebo platu podle §192 ZP nebo odměny z dohody podle §194 ZP a nemocenské.

 

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

Podle §271b odst. 1 ZP, náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží.

Náhrada za ztrátu na výdělku podle §271b odst. 1 přísluší zaměstnanci i při pracovní neschopnosti z jiného důvodu, než je původní pracovní úraz nebo nemoc z povolání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek, z něhož se stanoví výše nemocenského.

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity podle §271b odst. 1 přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Pobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada po dobu zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru nebo právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Po skončení zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání se při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity postupuje u všech poškozených podle §271b odst. 1.

Dosahuje-li zaměstnanec ze své viny nižšího výdělku než ostatní zaměstnanci vykonávající u zaměstnavatele stejnou práci nebo práci téhož druhu, považuje se za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání průměrný výdělek, kterého dosahují tito ostatní zaměstnanci.

Zaměstnanci, který bez vážných důvodů odmítne nastoupit práci, kterou mu zaměstnavatel zajistil, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku podle §271b odst. 1 pouze ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a průměrným výdělkem, kterého mohl dosáhnout na práci, která mu byla zajištěna. Zaměstnavatel zaměstnanci neuhradí škodu do výše částky, kterou si bez vážných důvodů opomenul vydělat.

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění.

 

Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění

Podle §271c odst. 1 ZP náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2.

Podle §271c odst. 2 ZP, vláda stanoví nařízením*) výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.

____________________________________

*) Jde o nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, které nabylo účinnosti 26. 10. 2015.

 

Bolestí se pro účely citovaného nařízení vlády rozumí tělesné a duševní strádání způsobené

  1. a) poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, včetně stresu, obtíží a psychických symptomů obvykle doprovázejících poškození zdraví, a
  2. b) léčením a odstraňováním následků poškození zdraví, včetně komplikací vzniklých v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

 

Ztížením společenského uplatnění se pro účely tohoto nařízení rozumí trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví (dále jen "trvalé poškození zdraví") pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a jeho trvalých následků a psychosociálních dopadů, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb.

 

Bolest a ztížení společenského uplatnění se hodnotí v bodech. Počty bodů pro ohodnocení

  1. a) bolesti pro jednotlivá poškození zdraví způsobená
  2. pracovním úrazem jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení a
  3. nemocí z povolání jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení,
  4. b) ztížení společenského uplatnění v oblasti životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb způsobené
  5. pracovním úrazem jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto nařízení a
  6. nemocí z povolání jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto nařízení.

 

Bodové ohodnocení bolesti se uvede v lékařském posudku o ohodnocení bolesti a bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se uvede v lékařském posudku o ohodnocení ztížení společenského uplatnění.

Hodnota 1 bodu činí 250 Kč.

Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se stanoví tak, že bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění se násobí hodnotou 1 bodu v korunách českých.

V dalších podrobnostech odkazujeme na úplné znění §4 a násl. citovaného nařízení vlády č. 276/2015 Sb.

 

Účelně vynaložené náklady spojené s léčením

Podle §271d ZP, Účelně vynaložené náklady spojené s léčením přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil.

 

Náhrada věcné škody zaměstnanci

Podle §271e zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu za věcnou škodu; ustanovení §265 odst. 3 platí i zde.

 

Vztahující se judikatura k ustanovení §271e ZP:

21 Cdo 2/2019 - Nejvyšší soud ČR

Podle §271f ZP, škodou podle tohoto zákona není případná ztráta na důchodu

Vzor žádosti o odškodnění pracovního úrazu v systému EPIS >>

 

Jaké druhy náhrad upravuje zákoník práce při úmrtí zaměstnance?

V důsledku pracovních úrazů či nemocí z povolání dochází i k úmrtí zaměstnance. Druhy náhrad při úmrtí zaměstnance upravuje zákoník práce v ustanoveních §271g a násl.

Jsou to:

  • Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem (271g ZP),
  • náhrada nákladů na výživu pozůstalých (271h ZP),
  • jednorázové odškodnění pozůstalých (271i ZP), a
  • náhrada věcné škody (271j ZP).

 

Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem

Podle §271g odst. 1 ZP, náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil. Od přiměřených nákladů spojených s pohřbem se odečte pohřebné poskytnuté podle zvláštního právního předpisu.

Poznámka:

Pohřebné je jednorázová dávka státní sociální podpory, na kterou má nárok osoba, která vypravila pohřeb dítěti, které bylo ke dni smrti nezaopatřeným dítětem, nebo osobě, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte, jestliže dítě nebo uvedená osoba měly trvalý pobyt na území České republiky. Výše pohřebného činí 5 000 Kč.

Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží tato dávka jen jednou, a to osobě, která uplatní nárok na dávku jako první. Nárok na pohřebné vzniká dnem pohřbení podle zvláštního právního předpisu 65).

____________________________

65) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů.

Podmínka trvalého pobytu a bydliště podle §3 zákona o státní sociální podpoře se nezjišťuje pro nárok na pohřebné, jestliže jde o dítě mrtvě narozené.

 

Pohřebné upravuje právní předpis: §3, §47, §48 zák. č. 117/1995 Sb.

Náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem (§271g odst. 2 ZP) tvoří:

  • výdaje účtované za pohřeb,
  • hřbitovní poplatky,
  • výdaje na zřízení pomníku nebo desky do výše nejméně 20 000 Kč,
  • výdaje na úpravu pomníku nebo desky, cestovní výlohy a
  • jedna třetina obvyklých výdajů na smuteční ošacení osobám blízkým.

 

Vláda může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji cenové úrovně, zvýšit nařízením částku na zřízení pomníku nebo desky podle §271g odst. 2 ZP.

 

Náhrada nákladů na výživu pozůstalých

Podle §271h odst. 1 ZP, náhrada nákladů na výživu pozůstalých přísluší pozůstalým, kterým zemřelý zaměstnanec výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat, a to do doby, do které by tuto povinnost měl, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, ve kterém by zemřelý zaměstnanec dosáhl 65 let věku.

Náhrada nákladů podle §271h odst. 1 ZP přísluší pozůstalým ve výši 50 % průměrného výdělku zaměstnance, zjištěného před jeho smrtí, pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat jedné osobě, a 80 % tohoto průměrného výdělku, pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat více osobám. Od částek připadajících na jednotlivé pozůstalé se odečte důchod přiznaný pozůstalým z důvodu smrti zaměstnance. K případnému výdělku pozůstalých se nepřihlíží.

Při výpočtu náhrady nákladů na výživu pozůstalých se vychází z průměrného výdělku zemřelého zaměstnance; náhrada nákladů na výživu všech pozůstalých nesmí však úhrnem převýšit částku, do které by příslušela zemřelému zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku podle §271b odst. 1, a nesmí být poskytována déle, než by příslušela zemřelému zaměstnanci podle §271b odst. 6 ZP.

 

Jednorázové odškodnění pozůstalých

Podle §271i odst. 1 ZP, jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi, partnerovi51a) a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši nejméně 240 000 Kč. Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší dále rodičům zemřelého zaměstnance, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši nejméně 240 000 Kč; jednorázové odškodnění v této výši přísluší i v případě, že se zemřelým zaměstnancem žil v domácnosti pouze jeden rodič.

Vláda vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně a životních nákladů, zvýší nařízením výši jednorázového odškodnění pozůstalých.

 

Náhrada věcné škody dědicům

Podle §271j ZP, náhrada věcné škody přísluší dědicům zaměstnance; ustanovení §265 odst. 3**) ZP platí i zde.

_____________

**) §265 odst. 3 ZP:

Zaměstnavatel není povinen nahradit zaměstnanci škodu na dopravním prostředku, kterého použil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním bez jeho souhlasu, ani škodu, která vznikne na nářadí, zařízeních a předmětech zaměstnance potřebných pro výkon práce, které použil bez jeho souhlasu.

 

Společná a zvláštní ustanovení o pracovních úrazech a nemocech z povolání

V oddílu 4 části jedenácté ZP jsou v ustanoveních §271k až §271u upravena „Společná a zvláštní ustanovení o pracovních úrazech a nemocech z povolání“. Zařazení těchto ustanovení zde působí poněkud „nesystematicky“ resp. „nesystémově“, neboť jde o vymezení základních pojmů upravených v předchozích ustanoveních ZP, jejichž výklad byl uveden výše. Základní pojmy bývají zpravidla upraveny v úvodních ustanoveních zákona, zde zákonodárce usoudil, že nejprve zahltí zákonem dotčené subjekty podrobnou právní úpravou a závěrem vysvětlí, o co vlastně šlo. Tato společná ustanovení byla do ZP vložena (stejně jako právní úprava pracovních úrazů a nemocí z povolání a jejich odškodnění) novelou, kterou provedl zákon č. 205/2015 Sb., a to s účinností od 1. 10. 2015. Zákonem č. 205/2015 Sb. byl také s účinností k 1. 10. 2015 zrušen „neživý a nemrtvý“ zákon č. 266/2006 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.

 

Podle §271k odst. 1 ZP, pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§273 a §274 ZP).

Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.

Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.

Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu.

Pojem nemoci z povolání a seznam nemocí z povolání je stanoven nařízením vlády č. 290/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Podle §1 odst. 1 citovaného NV, nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek.

Nemoci z povolání jsou uvedeny v seznamu nemocí z povolání, který tvoří přílohu tohoto nařízení.

Pro uznávání nemocí z povolání podle tohoto nařízení příslušnými poskytovateli zdravotních služeb platí jiné právní předpisy, a to zejména vyhláška č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání).

Podle §1 cit. vyhlášky, nemoci z povolání podle nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, (dále jen „nařízení vlády“) posuzují a uznávají poskytovatelé v oboru pracovní lékařství, v jejichž území vymezeném v povolení k uznávání nemocí z povolání podle §66 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách se ke dni zahájení posuzování zdravotního stavu posuzované osoby za účelem vydání lékařského posudku podle §3 odst. 1 vyhlášky nachází

  1. a) místo výkonu práce nebo služby, kde je důvodné podezření, že posuzovaná osoba pracuje nebo naposledy pracovala za podmínek, jejichž vlivem posuzovaná nemoc z povolání vzniká, a základní pracovněprávní vztah, služební poměr nebo jiný obdobný vztah (dále jen "pracovněprávní vztah") posuzované osoby k zaměstnavateli trvá,
  2. b) sídlo nebo místo podnikání vysílajícího zaměstnavatele nebo místo usazení organizační složky nebo podniku zaměstnavatele se sídlem mimo území České republiky, a to v případě výkonu práce nebo služby v zahraničí, pokud trvá pracovněprávní vztah posuzované osoby k zaměstnavateli, u které je důvodné podezření, že posuzovaná osoba pracuje nebo pracovala za podmínek, jejichž vlivem posuzovaná nemoc z povolání vzniká,
  3. c) adresa místa trvalého pobytu posuzované osoby, která již není v pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli a u které je důvodné podezření, že pracovala za podmínek, jejichž vlivem posuzovaná nemoc z povolání vzniká, nebo
  4. d) sídlo nebo místo podnikání vysílajícího zaměstnavatele nebo místo usazení organizační složky nebo podniku zaměstnavatele se sídlem mimo území České republiky, je-li důvodné podezření, že posuzovaná osoba žijící v zahraničí, která již není v pracovněprávním vztahu k tomuto zaměstnavateli, pracovala naposledy za podmínek, jejichž vlivem nemoci z povolání vznikají.

 

Podle §2 NV č. 290/1995 Sb., nemocemi z povolání jsou též nemoci, které byly uvedeny v seznamu nemocí z povolání platném ke dni 31. prosince 1995 a vznikly přede dnem účinnosti tohoto nařízení za podmínek uvedených v tomto seznamu.

Podle §64 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, je zaměstnavatel povinen umožnit poskytovateli pracovnělékařských služeb a poskytovateli v oboru pracovní lékařství, který získal povolení ministerstva k uznávání nemocí z povolání, vstup na pracoviště, kde zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec pracuje nebo pracoval za podmínek, jejichž vlivem posuzovaná nemoc z povolání vznikla, a to za účelem zjištění dalších skutečností nebo provedení klinického testu, popřípadě odebrání vzorku materiálu nebo pořízení audiovizuálního záznamu potřebného k posouzení nemoci z povolání. Zaměstnavatel je též povinen pro zajištění objektivity šetření a ověření podmínek vzniku nemoci z povolání umožnit vstup na pracoviště bývalému zaměstnanci.

Podle §271l ZP, náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z téhož důvodu jsou samostatná práva, která nepřísluší vedle sebe.

Podle §271m odst. 1 ZP, při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější.

Náhradu za ztrátu na výdělku a náhradu nákladů na výživu pozůstalých je zaměstnavatel povinen vyplácet pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty.

 

Jde-li o náhradu škody nebo nemajetkové újmy při nemoci z povolání, má zaměstnavatel, který škodu nebo nemajetkovou újmu nahradil, právo na náhradu vůči všem zaměstnavatelům, u nichž postižený zaměstnanec pracoval za podmínek, za nichž vznikla nemoc z povolání, kterou byl postižen, a to v rozsahu odpovídajícím době, po kterou pracoval u těchto zaměstnavatelů za uvedených podmínek (§271n odst. 1 ZP).

Jde-li o jinou škodu nebo nemajetkovou újmu na zdraví než z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, platí pro způsob a rozsah její náhrady ustanovení o pracovních úrazech (§269 a násl. ZP).

 

U zaměstnance, který je v době pracovního úrazu nebo zjištění nemoci z povolání v několika pracovních poměrech nebo je činný na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr, se při stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku vychází z průměrných výdělků dosahovaných ve všech těchto základních pracovněprávních vztazích, a to po dobu, po kterou by mohly trvat (§271o ZP).

 

Podle §271p odst. 1 ZP, zaměstnanci, který utrpí pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání v pracovním poměru sjednaném na dobu určitou nebo při výkonu práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr uzavřené na dobu určitou, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku jen do doby, kdy měl tento základní pracovněprávní vztah skončit. Po této době přísluší náhrada za ztrátu na výdělku, jestliže je možné podle okolností předpokládat, že postižený zaměstnanec by byl i nadále zaměstnán. Ostatní práva vyplývající z povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání tím nejsou dotčena.

Utrpí-li pracovní úraz nebo byla-li zjištěna nemoc z povolání u poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, přísluší mu náhrada za ztrátu na výdělku po dobu, pokud nepřestal být zaměstnán z důvodů, které nesouvisí s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání; nepracuje-li z důvodů, které souvisí s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, přísluší mu náhrada za ztrátu na výdělku po dobu, po kterou by vzhledem ke svému zdravotnímu stavu před pracovním úrazem nebo nemocí z povolání mohl pracovat. Ustanovení §271b odst. 6 platí i zde.

Důležitá je úprava stanovená v §271q ZP, podle které práva vyplývající z §271g až §271j nejsou závislá na tom, zda zaměstnanec před svou smrtí ve stanovené lhůtě právo na náhradu škody nebo nemajetkové újmy uplatnil.

 

Povinnost projednání způsobu a výše náhrady škody s odborovou organizací a se zaměstnancem

Způsob a výši náhrady škody nebo nemajetkové újmy je zaměstnavatel povinen projednat bez zbytečného odkladu s odborovou organizací a se zaměstnancem (§271r ZP).

 

Podle §271s ZP soud může výši odškodnění stanovenou právním předpisem (§271c a §271i) přiměřeně zvýšit.

K otázce promlčení některých práv (§271t ZP)

Práva zaměstnance na náhradu za ztrátu na výdělku z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání nebo jiné škody nebo nemajetkové újmy na zdraví než z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a práva na náhradu nákladů na výživu pozůstalých se NEPROMLČUJÍ. Práva na jednotlivá plnění z nich vyplývající se však promlčují.

 

Podstatná změna poměrů poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady

Změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady, může se poškozený i zaměstnavatel domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností (§271u odst. 1 ZP).

Vláda vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně a životních nákladů, upraví nařízením podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na výdělku příslušející zaměstnancům po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku; to se vztahuje i na náhradu nákladů na výživu pozůstalých.

Poslední úprava byla provedena nařízením vlády č. 321/2019 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady), a to s účinností od 1. ledna 2020.

 

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ hlavy IV, části jedenácté ZP (§272 až §275 ZP)

V ustanoveních §272 až §275 ZP zákonodárce opět vysvětluje důležité základní pojmy týkající se náhrady škody v pracovněprávních vztazích. Jde-li o pojmy základní, mělo by být jejich místo systematicky v úvodních ustanoveních zákona, aby dotčené subjekty snáze pochopily rozsáhlou právní úpravu pracovněprávní odpovědnosti.

 

Určení výše škody (§272 ZP)

Při určení výše škody na věci se vychází z obvyklé ceny v době poškození nebo ztráty a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

 

glass-1497232_1920

 

Plnění pracovních úkolů (§273 ZP)

Plněním pracovních úkolů je

  • výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr,
  • jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a
  • činnost, která je předmětem pracovní cesty.

Plněním pracovních úkolů je též činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci či člena evropské rady zaměstnanců, člena vyjednávacího výboru nebo ostatních zaměstnanců, popřípadě činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.

 

Přímá souvislost s plněním pracovních úkolů (§274 ZP)

V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou

  • úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele a dále
  • vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo
  • vyšetření v souvislosti s noční prací,
  • ošetření při první pomoci a cesta k němu a zpět.

 

Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb ani cesta k němu a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele.

V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů je školení zaměstnanců organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, popřípadě orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterým se sleduje zvyšování jejich odborné připravenosti.

 

Cesta do zaměstnání a zpět (§274a ZP)

Cestou do zaměstnání a zpět se rozumí cesta z místa zaměstnancova bydliště (ubytování) do místa vstupu do objektu zaměstnavatele nebo na jiné místo určené k plnění pracovních úkolů a zpět; u zaměstnanců v lesnictví, zemědělství a stavebnictví také cesta na určené shromaždiště a zpět.

Cesta z obce bydliště zaměstnance na pracoviště nebo do místa ubytování v jiné obci, která je cílem pracovní cesty, pokud není současně obcí jeho pravidelného pracoviště, a zpět se posuzuje jako nutný úkon před počátkem práce nebo po jejím skončení.

 

Způsob úhrady škody nebo nemajetkové újmy (§275 ZP)

Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu, a to v penězích, pokud škodu neodčiní uvedením v předešlý stav.

 

Spoluzavinění zaměstnance

Prokáže-li zaměstnavatel, že škodu zavinil také poškozený zaměstnanec, jeho povinnost k náhradě se poměrně omezí.

 

Některé další zajímavé judikáty

K ustanovením §190 až §203 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce (dále jen „Zpr“), o náhradě škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Poznámka:

V tomto případě jde o ustanovení právního předpisu, zrušeného nebytím účinnosti zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Dřívější ustálená judikatura však může být dobrým vodítkem i při výkladu ustanovení §269 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., upravujících v podstatě stejný okruh právních vztahů.

 

K ustanovení §190 ZPr:

Cdo 688/2005 • Sešit: 4 • Rok: 2006 • Klíčové slovo: Náhrada škody z pracovního poměru • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČR

21 Cdo 1185/2002 • Sešit: 7-8 • Rok: 2003 • Klíčové slovo: Pracovní neschopnost, Pracovní poměr, Pracovní úraz, Škoda, Ztráta na výdělku • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČR

21 Cdo 2452/2003 • Rok: 2003 • Klíčové slovo: Horníci, Mzda - Plat, Nemoc z povolání

21 Cdo 1925/99 • Sešit: 5 • Rok: 2001 • Klíčové slovo: Invalidita, Náhrada škody, Nemoc z povolání, Ztráta na výdělku • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČR

21 Cdo 376/98 • Sešit: 5 • Rok: 2000 • Klíčové slovo: Náhrada škody, Odpovědnost organizace, Pracovní poměr • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČR

3 Cz 26/81 • Sešit: 2-3 • Rok: 1983 • Klíčové slovo: Pracovní cesta, Pracovní úraz • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČSR

6 Cz 3/80 • Sešit: 9-10 • Rok: 1982 • Klíčové slovo: Nemoc z povolání, Odpovědnost organizace, Příčinná souvislost • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČSR

8 Tz 24/76 • Sešit: 7-8 • Rok: 1978 • Klíčové slovo: Pracovní poměr, Zavinění • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČSR

 

K ustanovení §191 ZPr:

21 Cdo 1239/2000 • Sešit: 7-8 • Rok: 2002 • Klíčové slovo: Doprava, Pracovní kázeň, Pracovní úraz • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČR

6 Co 1107/89 • Sešit: 2-3 • Rok: 1991 • Klíčové slovo: Bezpečnost práce, Náhrada škody • Autor rozhodnutí: Krajský soud v Českých Budějovicích

3 Cz 26/81 • Sešit: 2-3 • Rok: 1983 • Klíčové slovo: Pracovní cesta, Pracovní úraz • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČSR

5 Cz 41/75 • Sešit: 6 • Rok: 1978 • Klíčové slovo: Bezpečnost práce, Pracovní úraz • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČSR

4 Cz 13/71 • Sešit: 1 • Rok: 1972 • Klíčové slovo: Náhrada škody, Pracovní úraz • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud SSR

4 As 4/2003-74 • Sešit: 11 • Rok: 2004 • Klíčové slovo: Bezpečnost práce, Správní delikt • Autor rozhodnutí: Nejvyšší správní soud

 

K ustanovení §192 ZPr:

5 Cz 11/78 • Sešit: 2-3 • Rok: 1980 • Klíčové slovo: Odpovědnost organizace, Odpovědnost za škodu, Pracovní úraz • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČSR

 

K ustanovení §193 ZPr:

3 Cdon 953/96 • Sešit: 2 • Rok: 1998 • Klíčové slovo: Náhrada škody, Ztráta na výdělku • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČR

3 Cz 26/81 • Sešit: 2-3 • Rok: 1983 • Klíčové slovo: Pracovní cesta, Pracovní úraz • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČSR

6 Cz 14/81 • Sešit: 6 • Rok: 1982 • Klíčové slovo: Náhrada škody, Promlčení, Zdravotní stav • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČSR

18 Co 79/76 • Sešit: 9-10 • Rok: 1978 • Klíčové slovo: Naturální požitky, Nemoc z povolání • Autor rozhodnutí: Krajský soud v Brně

Cpj 240/78 • Sešit: 9-10 • Rok: 1978 • Klíčové slovo: Náhrada škody, Pracovní poměr, Pracovní úraz • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČSR - občanskoprávní kolegium

 

K ustanovení §194 ZPr:

5 Cz 32/74 • Sešit: 2-3 • Rok: 1976 • Klíčové slovo: Pracovní neschopnost, Ztráta na výdělku • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČSR

 

K ustanovení §195 ZPr:

Cdo 890/2003 • Sešit: 10 • Rok: 2006 • Klíčové slovo: Náhrada škody, Pozůstalost • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČR

25 Cdo 279/2004 • Sešit: 10 • Rok: 2006 • Klíčové slovo: Náhrada škody, Poškozený • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČR

25 Cdo 279/2004 - I • Rok: 2005 • Klíčové slovo: Ztráta na výdělku

21 Cdo 1704/2003 • Rok: 2003 • Klíčové slovo: Mzda - Plat, Pracovní úraz, Ztráta na výdělku • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČR

21 Cdo 1769/2003 - I • Rok: 2003 • Klíčové slovo: Důchod, Ztráta na výdělku

21 Cdo 1735/2001 • Rok: 2002 • Klíčové slovo: Ztráta na výdělku

21 Cdo 998/2001 • Rok: 2002 • Klíčové slovo: Ztráta na výdělku • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČR

25 Cdo 1161/2000-II • Sešit: 9-10 • Rok: 2002 • Klíčové slovo: Výživné • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČR

21 Cdo 1925/99 • Sešit: 5 • Rok: 2001 • Klíčové slovo: Invalidita, Náhrada škody, Nemoc z povolání, Ztráta na výdělku • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČR

2 Cdon 1233/97 • Sešit: 4 • Rok: 2000 • Klíčové slovo: Invalidita, Náhrada škody, Pracovní poměr • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČR

21 Cdo 786/98 • Sešit: 8 • Rok: 2000 • Klíčové slovo: Horníci, Mzda - Plat, Nemoc z povolání, Pracovní úraz, Ztráta na výdělku • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČR

3 Cdon 830/96 • Sešit: 6 • Rok: 1997 • Klíčové slovo: Náhrada škody, Ztráta na výdělku • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČR

6 Cdo 127/94 • Sešit: 7 • Rok: 1996 • Klíčové slovo: Náhrada škody, Pracovní poměr, Ztráta na výdělku • Autor rozhodnutí: Vrchní soud v Praze

10 Co 127/90 • Sešit: 9 • Rok: 1992 • Klíčové slovo: Dávky, Důchod, Pracovní úraz • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČR

6 Cz 47/88 • Sešit: 9-10 • Rok: 1990 • Klíčové slovo: Invalidita, Změna poměrů • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČR

6 Cz 23/84 • Sešit: 2-3 • Rok: 1986 • Klíčové slovo: Mzda - Plat, Náhrada škody, Naturální požitky • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČSR

6 Cz 74/84 • Sešit: 9-10 • Rok: 1986 • Klíčové slovo: Invalidita, Náhrada škody, Pracovní úraz, Ztráta na výdělku • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČSR

5 Cz 1/82 • Sešit: 2-3 • Rok: 1984 • Klíčové slovo: Naturální požitky, Pracovní úraz • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud SSR

6 Cz 18/81 • Sešit: 2-3 • Rok: 1983 • Klíčové slovo: Pracovní úraz, Zdravotní stav, Ztížení společenského uplatnění • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČSR

Cpj 167/77 • Sešit: 9-10 • Rok: 1977 • Klíčové slovo: Náhrada škody, Ztráta na výdělku • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČSR - občanskoprávní kolegium

5 Cz 32/74 • Sešit: 2-3 • Rok: 1976 • Klíčové slovo: Pracovní neschopnost, Ztráta na výdělku • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČSR

9 Co 832/72 • Sešit: 5 • Rok: 1973 • Klíčové slovo: Důchod, Účastník odboje • Autor rozhodnutí: Městský soud v Praze

21 Cdo 1995/2001 • Rok: 2002 • Klíčové slovo: Ztráta na výdělku

 

K ustanovení §195a ZPr:

Sc 1/81 • Sešit: 2-3 • Rok: 1982 • Klíčové slovo: Důchod, Náhrada škody, Pracovní poměr • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČSSR – senát

 

K ustanovení §197 ZPr:

4 Cz 16/80 • Sešit: 2-3 • Rok: 1983 • Klíčové slovo: Pracovní úraz, Škoda • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud SSR

Cpj 240/78 • Sešit: 9-10 • Rok: 1978 • Klíčové slovo: Náhrada škody, Pracovní poměr, Pracovní úraz • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČSR - občanskoprávní kolegium

4 Cz 3/74 • Sešit: 1-2 • Rok: 1975 • Klíčové slovo: Sociální zabezpečení • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud SSR

 

K ustanovení §199 ZPr:

21 Cdo 1815/2003 • Rok: 2003 • Klíčové slovo: Pracovní úraz, Výživné

21 Cdo 773/2002 • Sešit: 4 • Rok: 2003 • Klíčové slovo: Nemoc z povolání, Pracovní neschopnost, Pracovní úraz • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČR

Cpj 37/74 • Sešit: 2-3 • Rok: 1976 • Klíčové slovo: Nemoc z povolání, Odpovědnost organizace, Pracovní úraz • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČSR - občanskoprávní kolegium

 

K ustanovení §202 ZPr:

21 Cdo 227/2002 • Rok: 2003 • Klíčové slovo: Ztráta na výdělku

21 Cdo 773/2002 • Sešit: 4 • Rok: 2003 • Klíčové slovo: Nemoc z povolání, Pracovní neschopnost, Pracovní úraz • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČR

21 Cdo 998/2001 • Rok: 2002 • Klíčové slovo: Ztráta na výdělku

21 Cdo 786/98 • Sešit: 8 • Rok: 2000 • Klíčové slovo: Horníci, Mzda - Plat, Nemoc z povolání, Pracovní úraz, Ztráta na výdělku • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČR

6 Cdo 127/94 • Sešit: 7 • Rok: 1996 • Klíčové slovo: Náhrada škody, Pracovní poměr, Ztráta na výdělku • Autor rozhodnutí: Vrchní soud v Praze

6 Cz 47/88 • Sešit: 9-10 • Rok: 1990 • Klíčové slovo: Invalidita, Změna poměrů • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČR

6 Cz 18/81 • Sešit: 2-3 • Rok: 1983 • Klíčové slovo: Pracovní úraz, Zdravotní stav, Ztížení společenského uplatnění • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČSR

5 Cz 54/78 • Sešit: 9-10 • Rok: 1980 • Klíčové slovo: Pracovní úraz, Příčinná souvislost • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČSR

Cpj 167/77 • Sešit: 9-10 • Rok: 1977 • Klíčové slovo: Náhrada škody, Ztráta na výdělku • Autor rozhodnutí: Nejvyšší soud ČSR - občanskoprávní kolegium

Poznámka k judikatuře:

Pokud se k jakémukoliv ustanovení právního předpisu v systému EPIS vztahuje soudní rozhodnutí, které je součástí datového obsahu, zobrazíte vztahující se judikaturu vždy na úrovni příslušného paragrafu (článku) právního předpisu.

 

Téma pracovněprávní odpovědnosti je mnohem širší a nevyčerpává se jen řešením odpovědnosti za škodu. Z praktických důvodů byl průvodce soustředěn na právní informace o nejfrekventovanějších vztazích, které vznikají v oblasti pracovněprávní odpovědnosti, neboť se mohou dotknout každého zaměstnance a každého zaměstnavatele.

Zcela stranou byly ponechány ucelené informace z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které můžete najít v systému EPIS v sekci ZAJÍMAVOSTI zde:

https://www.novyepis.cz/clanek-zaklad/386392

 

Oceníme Vaše případné uživatelské náměty ke zpracování dalších témat a oblastí Vašeho zájmu do ucelených průvodců s využitím bohatého obsahu systému EPIS.

 

Předchozí článek Další článek