_(1)_(1).png){kind=logo}
Judikát Nejvyššího soudu: K problematice úmyslného zavinění
Z Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24.3.2020
Obchodní sdělení:
Vše, co si v našich příspěvcích přečtete a co je v nich o právu a právních předpisech, můžete získat v našem e-shopu zakoupením předplatného právně informačního systému EPIS, jehož kvalita je prověřena více než dvaceti lety nepřetržitého vývoje a výroby. Stačí jeden krok a pracovníci našeho obchodního oddělení Vám připraví dodávku právního systému EPIS „na míru“ podle Vašich potřeb. Nepřehlédněte aktuální novinky systému EPIS a nejnovější záznamy o publikovaných právních předpisech a dalších dokumentech!
„U přímého úmyslu podle §15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku pachatel chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem. I když u přímého úmyslu mluví zákon jen o složce volní, je nutno logickým výkladem dospět k závěru, že slovem chtěl je vyjádřena jak volní složka, tak i složka vědomostní, neboť v psychice pachatele nutně musela existovat i představa o chráněném zájmu, vůči němuž směřovala vůle pachatele ho poškodit nebo ohrozit. Vůli nakonec není ani možno izolovat od vědomí, neboť je vždy spojena se sledovaným cílem či záměrem, a proto jí musí předcházet uvědomění si tohoto cíle nebo záměru. Pokud pachatel předpokládal, že k porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákoníkem nezbytně a nutně dojde, jde vždy o úmysl přímý, neboť pokud pachatel pokládá uvedený následek za nutný, zcela jistě jej také chce, a nejde tudíž o pouhé srozumění s tím, co pachatel svým jednáním působí. Pro nepřímý úmysl podle §15 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, platí, že o něj jde, pokud pachatel věděl, že svým jednáním může způsobem uvedeným v zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn. Srozuměním se rozumí i smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákoně může porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem. Srozumění pachatele u nepřímého úmyslu vyjadřuje aktivní volní vztah pachatele k způsobení následku relevantního pro trestní právo, čímž je míněna vůle, jež se projevila navenek, tj. chováním pachatele. Podle trestněprávní nauky není způsobení následku přímým cílem pachatele, ani nevyhnutelným prostředkem (přímo ho nechce), neboť pachatel sleduje svým záměrem cíl jiný, který může být z hlediska trestního práva jak cílem relevantním, tak i cílem nezávadným. Přitom je však pachatel vždy srozuměn s tím, že realizace tohoto cíle předpokládá způsobení následku významného pro trestní právo, avšak tento následek je nechtěným, pouze vedlejším následkem jednání pachatele, s kterým je však srozuměn. Na takové srozumění lze usuzovat z toho, že pachatel nepočítal s žádnou konkrétní okolností, která by mohla zabránit následku, který si představoval jako možný, a to ať už by šlo o jeho vlastní zásah, nebo o zásah někoho jiného.“.
Je třeba konstatovat, že v řadě trestních kauz, a to zejména v dopravě, by mohly orgány činné v trestním řízení s přihlédnutím k tomuto usnesení Nejvyššího soudu bez pochyb kvalifikovat řadu deliktů nikoliv jako přečiny (zločiny), spáchané z hlediska zavinění spočívajícího „ve vědomé nedbalosti“ (culpa lata – vědomá, hrubá nedbalost) ale jako trestné činy úmyslné, spáchané v nepřímém úmyslu (dolus eventualis).
Lze uvést příklad případ českého řidiče, který v roce 2019 při předjíždění v zakázaném místě riskantní jízdou ohrozil protijedoucí kolonu osobních vozidel a plně obsazený autobus. Takové jednání původně německý státní zástupce kvalifikoval jako pokus o vraždu. Zemský soud v Pasově posléze oznámil, že Čech je místo toho obžalován z úmyslného ohrožení bezpečnosti silničního provozu. Předjížděcí manévr sice podle soudu byl nanejvýš nebezpečný a pro ostatní účastníky silničního provozu mohl skončit smrtí, důkaz pro úmysl zabíjet však neexistuje.
Zde přikládáme aktuální účinné znění §16 trestního zákoníku, které definuje nedbalostní zavinění:
(1) Trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel
a) věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí, nebo
Pozn.: Nedbalost vědomá
b) nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl.
Pozn.: Nedbalost nevědomá
(2) Trestný čin je spáchán z hrubé nedbalosti, jestliže přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o zřejmé bezohlednosti pachatele k zájmům chráněným trestním zákonem.
Pokud tedy orgány činné v trestním řízení z hlediska posuzování formy zavinění dají pouze na doznání obžalovaného a neposoudí řádně všechny relevantní okolnosti případu, stane se z úmyslného deliktu delikt nedbalostní (ke škodě osob poškozených), s mnohem menší trestní sazbou a mnohem příznivějšími následky pro pachatele.
Zdroj:
https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/neposkytnuti-pomoci-111499.html/
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ridic-kamion-bavorsko-predjizdeni-cech.A191010_205038_domaci_tho´