Jsou formuláře více než Ústava?

Základním zákonem českého legislativního systému je Ústava České republiky. Jedním ze základních ustanovení tohoto právního předpisu je následující věta zapsaná v článku 2 odstavci 4 Ústavy: „Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“

Přesto ale existuje určitá situace, kdy dochází k paradoxu a toto základní pravidlo české legislativy je samotným státem porušováno.

Jak je to možné?

Problematickou situaci řešil Ústavní soud v souvislosti se zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, který upravuje náležitosti a způsob podání kontrolního hlášení DPH. Právě v tomto zákoně totiž bylo ustanovení, které plátci DPH ukládalo povinnost uvést v kontrolním hlášení „předepsané údaje potřebné pro správu daně“. 

Tyto údaje však nebyly v zákoně blíže specifikovány a bylo tak ponecháno na úřednících, které konkrétní údaje bude plátce DPH povinen poskytnout. Došlo tak k situaci, kdy právnické i fyzické osoby byly nuceny k povinnosti, která není určena v zákoně - tedy jasné porušení věty v článku 2 odstavci 4 Ústavy. 

Tento problematický případ byl Ústavním soudem vyřešen v roce 2019, kdy byl ve sbírce zákonů pod č. 40/2017 Sb. publikován nález Ústavního soudu, který říká, že by zákon měl blíže vymezit alespoň okruh údajů, které musí plátce sdělovat.

I přes tento soudní nález došlo k podobné situaci znovu, a to v případě daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.), kde opět nebyly zákonem stanoveny konkrétní údaje, které je daňový subjekt povinen uvádět v přihlášce k registraci a v oznámení o změně registračních údajů. O konkrétních povinnostech tak opět nerozhodoval zákon, ale konkrétní úředníci v tiskopisech, přičemž neposkytnutí těchto údajů pak bylo zákonem sankciováno pokutou až 500 000 Kč.

I v tomto případě rozhodl Ústavní soud tak, že problematická část daňového řádu nesplňuje podmínky stanovené ústavním pořádkem pro uložení povinnosti daňovému subjektu. Je tak vidět, že orientace v pravidlech právního systému České republiky dělá problém i samotným zákonodárcům.

Pro přehled i v dalších zákonech si můžete prohlédnout nabídku právního informačního systému EPIS.