Jaké změny se chystají v zákoníku práce?

Prvním bodem programu jednání vlády České republiky dne 16. prosince 2019 byl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony. Návrh předložila ministryně práce a sociálních věcí v souladu s „Plánem legislativních prací vlády na rok 2019“.

Cílem tohoto návrhu zákona je zejména:

• naplnit závazek z Programového prohlášení vlády obsažený v Koncepci rodinné politiky, týkající se slaďování osobního a pracovního života návrhem na úpravu sdíleného pracovního místa jako nové formy flexibilního režimu práce,
• provést změny v reakci na to, že některá ustanovení současně platné pracovněprávní úpravy se z hlediska praxe jeví jako nevyhovující, popřípadě překonaná a ve shodě s názorem sociálních partnerů, je třeba provést jejich změny, a to také s ohledem na vývoj judikatury českých soudů i Soudního dvora EU (dále jen ,,SD EU"),
• změna se dále navrhuje v úpravě dovolené, kde kromě dílčích změn reagujících na potřeby praxe, půjde zejména o umožnění převodu části nevyčerpané dovolené do následujícího kalendářního roku, a promítá se v něm zásadní změna v podmínkách vzniku práva na dovolenou i při jejím čerpání. Vedle novelizace zákoníku práce se nová úprava promítne také v zákoně č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

Navrhuje se také:

• změna v poskytování náhrady mzdy za dovolenou u zaměstnanců, jimž vznikl nárok na náhradu (odměnu) za dovolenou za práci ve státě, v němž tuto náhradu (odměnu) poskytuje tzv. dovolenková pokladna,
• zrušení povinnosti zaměstnavatele vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání v případě ukončení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce s výjimkou případů, u kterých je prováděn výkon rozhodnutí srážkami z dohody o provedení práce nebo při založení účasti zaměstnance nemocenském pojištění podle §7a zákona o nemocenském pojištění.

V oblasti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů se stávající znění zákoníku práce zpřesňuje a s ohledem na judikaturu SD EU jsou v návrhu novely nově zakotveny podmínky, které musí být splněny, aby v konkrétním případě k přechodu došlo. Zpřesňují se také podmínky pro případ výpovědi dané zaměstnancem z důvodu přechodu podle §51a zákoníku práce.

Další změna se týká doručování, kde se zjednodušuje doručování písemností zaměstnavatelem, čímž návrh novely reaguje na praktické problémy, které doručování komplikovaly. Obtíže s doručováním zaměstnavateli, který se fyzicky nenachází v místě zapsaném ve veřejném rejstříku, a tím znemožňuje doručení písemnosti, řeší navrhovaná fikce doručení.

Z podnětu sociálních partnerů v rámci jednání expertní skupiny k novele zákoníku práce byl do koncepční novely zákoníku práce zahrnut i návrh na financování prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání z prostředků odvedených formou pojistného ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz nebo onemocnění nemocí z povolání, které ve formě nespotřebovaného přebytku vrací pojišťovny do státního rozpočtu. Navrhovaná úprava byla projednána v rámci Rady hospodářské a sociální dohody (RHSD) s tím, že prevence bude hrazena státem z odvodů zaměstnavatelů v rámci zákonného pojištění své odpovědnosti za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání.

V souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, který upustil od formálního označení „správní delikty“ pro skutkové podstaty přestupků právnických osob a podnikajících fyzických osob, dochází k terminologické úpravě zákona o inspekci práce.

Pro přehled i v dalších zákonech si můžete prohlédnout nabídku právního informačního systému EPIS.