_(1)_(1).png){kind=logo}
Důležitý poslanecký návrh novely občanského zákoníku
Obchodní sdělení:
Vše, co si v našich příspěvcích přečtete a co je v nich o právu a právních předpisech, můžete získat v našem e-shopu zakoupením předplatného právně informačního systému EPIS, jehož kvalita je prověřena více než dvaceti lety nepřetržitého vývoje a výroby. Stačí jeden krok a pracovníci našeho obchodního oddělení Vám připraví dodávku právního systému EPIS „na míru“ podle Vašich potřeb. Nepřehlédněte aktuální novinky systému EPIS a nejnovější záznamy o publikovaných právních předpisech a dalších dokumentech!
Dne 21. října 2020 předložila skupina poslanců Poslanecké sněmovně zajímavý a důležitý návrh novely zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 1062/0 dne 22. 10. 2020.
Podstata poslaneckého návrhu:
Ustanovení §1932 občanského zákoníku v dosavadním účinném znění stanoví, že v případě plnění peněžitého dluhu se plnění započte nejdříve na jeho příslušenství a teprve poté na jistinu. Dovětek prvního odstavce sice stanoví, že dlužník může při plnění projevit jinou vůli, nicméně odlišné pořadí plnění musí být výslovně vyjádřeno (např. dlužník může prohlásit, že nejdřív plní na jistinu).
Odstavec 2 téhož ustanovení stanoví, že pokud dlužník nejdřív plní na jistinu, úročí se nejen náklady dluhu, ale také úroky (tzv. úroky z úroků). Zákon tak v podstatě postihuje dlužníka za volbu, kterou v prvním odstavci umožňuje. Dlužník se tak přednostním plněním na jistinu nevyhne úročení té části dluhu, která připadá na příslušenství.
Účelem navrhované úpravy je změnit pořadí, v jakém se bude hradit dluh na: „jistina – již určené náklady – úroky z prodlení – úroky“ oproti stávajícímu, pro dlužníka nevýhodnému, pořadí: „již určené náklady – úroky z prodlení – úroky – jistina“. Principem návrhu je, že nebude nutné, aby dlužník činil jakékoliv prohlášení, jakou část dluhu plní, a přednostně se bude plnit na jistinu (bude se splácet samotný dluh), čímž se mu bude snižovat tato úročená část dluhu, zatímco ve vztahu k příslušenství by se mu úročily pouze již určené náklady. Úroky, ani úroky z prodlení by se nově neúročily.
Návrh posiluje postavení dlužníka v rámci závazkového vztahu tak, aby i bez projevu vůle mohl plnit přednostně základ dluhu – jistinu. Návrh akcentuje myšlenku posílení postavení dlužníka, kdy se nemusí jednat jenom o spotřebitele. Princip, že se nejdřív započítá dluh na jistinu, posílí postavení všech dlužníků v oblasti nestandardního dluhového financování, které je založeno na netržním (někdy i lichvářském) stanovení úroků. Dlužníci se tím dostávají do dluhové spirály, ze které je těžké se vymanit. V konečném důsledku doplácí na sanování dluhu stát, který nese náklady na upadnutí do dluhové pasti a vymanění se z ní (náklady soudního a insolvenční řízení, systému státní podpory ve formě příspěvků, přídavků či získání nového zaměstnání osoby, která se dostane do finančních problémů). Nová úprava by pomohla zmírnit dopady nestandardního chování a smluvních podmínek jednostranně výhodných pouze pro věřitele.
Znemožnění dalšího úročení úroků (tzv. úrok z úroků) v případě, že dlužník uhradil jistinu, je institut, který účinně zabraňuje lichvářským praktikám. Ekonomickou podstatou úvěrování je poskytovat finanční prostředky osobám, které je potřebují na stanovenou dobu tak, aby je po skončení jejich potřeby vrátily zpět věřiteli. Principem je, aby se věřiteli vrátila částka, kterou poskytl dlužníkovi, a byla mu kompenzována ztráta tím, že nemohl peněžními prostředky disponovat, k čemuž slouží úroky. Navyšování zadlužení formou úročení úroků je synonymem lichvářských praktik, kterým má stát účinněji bránit.
Do návrhu se nevkládá přechodné ustanovení, odkdy se odlišné pořadí započtení aplikuje, protože v souladu s legislativními pravidly se nový postup bude vztahovat na veškeré způsoby plnění, na které vznikne dlužníkovi právo po dni nabytí účinnosti této novely. Lhůta šesti měsíců pro její účinnost je dostatečná, aby subjekty přizpůsobily své interní mechanismy či smluvní dokumentaci nové možnosti započtení. Bez ohledu na novou úpravu zůstává v platnosti princip, že smluvní strany (věřitel a dlužník) si mohou ve smlouvě dohodnout pořadí odlišně, než stanoví novela. Z uvedeného důvodu proto ani nemůže dojít k narušení smluvní volnosti stran a také ani legislativně technicky není rozpor mezi nově navrhovaným ustanovením §1932 odst. 2 a stávajícím §1806, které umožňuje si úroky z úroků sjednat, protože i nové ustanovení umožňuje, aby si ho strany sjednaly odlišně, tj. budou se úročit úroky v případě splacení jistiny, nicméně musí se jednat o výslovnou dohodu obou smluvních stran, jinak se uplatní zákaz úroků z úroků.
Návrh této novely OZ – zvláštní část
K čl. I
K §1932 odst. 1:
Upravuje se pořadí, v němž dochází k umořování jistiny dluhu a jeho příslušenství. Pořadí „již určené náklady – úroky z prodlení – úroky – jistina“ se mění na pořadí „jistina – již určené náklady – úroky z prodlení – úroky“. S ohledem na dovětek, že dlužník může určit jiné pořadí se tak realizuje tato změna pouze pro případ, že dlužník jiné pořadí neurčí a platí takto stanovené pořadí.
K §1932 odst. 2:
Ustanovení blíže specifikuje úročené části dluhu v případě způsobu plnění (splacení jistiny), který je stanoven v předchozím odstavci 1.
Obě změny ustanovení ve svém důsledku zvýhodní dlužníka v tom směru, že dlužník, aniž by učinil prohlášení, jakou část dluhu plní, plní přednostně jistinu, přičemž se mu tak snižuje tato úročená část dluhu, zatímco ve vztahu k příslušenství se mu úročí jen již určené náklady. Úroky ani úroky z prodlení se v takovém případě neúročí.
K čl. II:
S ohledem na skutečnost, že návrh může vyvolat nutnost vyhodnocení si, zda je nutné změnit interní systémy či smluvní dokumentaci u subjektů poskytujících úvěry, navrhuje se, aby nabyl účinnosti dnem 1. července 2021.