Dopady šíření koronaviru v oblasti pracovněprávních vztahů, Díl 3.

Dopady šíření koronaviru v oblasti pracovněprávních vztahů

Díl 3. - Karanténa – jde nebo nejde o překážku v práci na straně zaměstnavatele?

Obchodní sdělení:

Vše, co si v našich příspěvcích přečtete a co je v nich o právu a právních předpisech, můžete získat v našem e-shopu zakoupením předplatného právně informačního systému EPIS, jehož kvalita je prověřena více než dvaceti lety nepřetržitého vývoje a výroby. Stačí jeden krok a pracovníci našeho obchodního oddělení Vám připraví dodávku právního systému EPIS „na míru“ podle Vašich potřeb. Nepřehlédněte aktuální novinky systému EPIS a nejnovější záznamy o publikovaných právních předpisech a dalších dokumentech!

Jde opravdu ve všech případech, kdy firma musí omezit nebo zastavit práci v důsledku restriktivních opatření vlády, o překážku v práci na straně zaměstnavatele, kdy zaměstnavatel musí zaměstnancům, kterým nemůže přidělovat práci, platit náhradu mzdy ve výši 60, 80 nebo 100 % průměrného výdělku?

Karanténa

Podle §191 ZP, který upravuje „Důležité osobní překážky v práci“ na straně zaměstnance, je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti podle zvláštních právních předpisů⁵⁸⁾, po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu⁵⁹⁾, po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené, po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle §39 zákona o nemocenském pojištění a po dobu péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v §39 zákona o nemocenském pojištění nebo z důvodu, kdy se fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat.

⁵⁸⁾ Zákon č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁵⁹⁾ Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

V současné situaci ohrožení nemocí COVID-19 karanténa pokrývá např. případy, kdy se zaměstnanec vrátil z rizikových oblastí, nebo přišel do kontaktu s nakaženými osobami, případně žije v domácnosti s osobou, která zmíněnou nemocí onemocněla – v takových případech je zaměstnanci nařízena karanténa a podle §192 odst. 1 ZP platí, že

„(1) Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy nebo platu ve dnech podle věty druhé a ve výši podle odstavce 2, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění. V mezích období uvedeného ve větě první přísluší tato náhrada mzdy nebo platu za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění, a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského.“. …. (citována jen část zmíněného ustanovení ZP).

„(2) Náhrada mzdy nebo platu podle odstavce 1 přísluší ve výši 60 % průměrného výdělku. Pro účely stanovení náhrady mzdy nebo platu se zjištěný průměrný výdělek upraví obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, s tím, že pro účely této úpravy se příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. …..“

Zákoník práce tedy upravuje karanténu jako důvod omluvené absence zaměstnance v práci, za který mu přísluší náhrada mzdy, karanténa však nikdy není zákonnou překážkou v práci na straně zaměstnavatele.

O bližší úpravě náhrady mzdy v době karantény doporučujeme čtenáři prostudovat celé znění ustanovení §192 ZP.

K případu uzavření určitého území – celá obec v karanténě

Podle §347 odst. 4 ZP se pro účely tohoto zákona rozumějí karanténou též izolace a mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku podle zákona o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, jde-li o zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami a o zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku, brání-li tyto zákazy, omezení nebo nařízení zaměstnanci ve výkonu práce. Toto ustanovení může dopadat na případy uzavření celých obcí (Litovel, Uničov), kde všichni občané obce v důsledku karantény mají zákaz opustit území obce, a naopak občané jiných obcí nesmí na taková území vstupovat, pohybovat se zde a mají zákaz v obci pobývat po dobu opatření, nařízeného podle posledně citovaného zákona Krajskou hygienickou stanicí.

Pokud je zaměstnanec občanem obce, která je celá v karanténě a jeho pracoviště je mimo tuto obec, kterou nesmí opustit, platí tentýž shora popsaný režim ZP, jako by karanténa byla nařízena tomuto konkrétnímu zaměstnanci osobně (192 ZP).

Pokud není zaměstnanci osobně nařízena karanténa podle zvláštního právního předpisu, je zdráv a je obyvatelem jiné obce, na kterou karanténa (Opatření KHS) nebyla vyhlášena, ale jeho pracoviště je v obci, která je celá uzavřena v karanténě a není možné např. sjednat práci z domova, pak je nutné aplikovat právě ustanovení §347 odst. 4 ZP. V takovém případě by zaměstnanec měl pobírat dávky nemocenského pojištění a povinnost náhrady mzdy by neměla být přenesena na zaměstnavatele.

Příště:

Další možná opatření ke zmírnění dopadu restriktivních opatření vlády na provoz zaměstnavatelů v současné situaci ohrožení nemocí COVID-19.