Dopady šíření koronaviru v oblasti pracovněprávních vztahů, Díl 2.

Dopady šíření koronaviru v oblasti pracovněprávních vztahů

Díl 2. - Zaměstnavatel je nucen podstatně omezit nebo zastavit výkon svého podnikání

* * *

Obchodní sdělení:

Vše, co si v našich příspěvcích přečtete a co je v nich o právu a právních předpisech, můžete získat v našem e-shopu zakoupením předplatného právně informačního systému EPIS, jehož kvalita je prověřena více než dvaceti lety nepřetržitého vývoje a výroby. Stačí jeden krok a pracovníci našeho obchodního oddělení Vám připraví dodávku právního systému EPIS „na míru“ podle Vašich potřeb. Nepřehlédněte aktuální novinky systému EPIS a nejnovější záznamy o publikovaných právních předpisech a dalších dokumentech!

Pracovněprávní řešení situace, kdy zaměstnavatel je nucen podstatně omezit nebo zastavit výkon svého podnikání, a to např. z důvodu extrémního poklesu odbytu jeho výrobků a služeb nebo v důsledku restriktivního rozhodnutí vlády proti nebezpečí šíření nakažlivé choroby.

Platí zde obecná zásada upravená v ustanovení §208 ZP „Jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele“, že:

„Nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny v §207 (to je prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy), přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku; to neplatí, bylo-li uplatněno konto pracovní doby (§86 a 87 ZP).“.

V takovém případě má tedy zaměstnanec nárok na 100 % mzdy ve výši průměrného výdělku.

Konto pracovní doby

Konto pracovní doby je způsob rozvržení pracovní doby, který smí zavést jen kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis u zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace. Při uplatnění konta pracovní doby je zaměstnavatel povinen vést účet pracovní doby zaměstnance a účet mzdy zaměstnance. Blíže k tomu úplný text citovaných ustanovení ZP.

Jak bylo uvedeno, výjimkami jsou překážky uvedené v §207 ZP, uplatnění konta pracovní doby (§86 a §87 ZP) a také částečná nezaměstnanost (§209 odst. 1, 2 ZP):

„(1) O jinou překážku v práci na straně jiného zaměstnavatele, než uvedeného v §109 odst. 3, jde také tehdy, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách (částečná nezaměstnanost).

(2) Upraví-li v případech podle odstavce 1 dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací výši poskytované náhrady mzdy, která přísluší zaměstnanci, musí náhrada mzdy činit nejméně 60 % průměrného výdělku; nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, může být dohoda nahrazena vnitřním předpisem.

Dne 13. března 2020 v 16:00 Ministerstvo práce a sociálních věcí upozorňuje, že zaměstnancům zařízení, která jsou uzavřená na základě usnesení vlády ze dne 12 3. náleží náhrady mzdy/platu ve výši průměrného výdělku, neboť se jedná o tzv. jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele. Více informací na webu MPSV ZDE.

Prostoj

Prostoj podle §207 písm. a) ZP je speciální překážka v práci na straně zaměstnavatele. Je to situace, kdy zaměstnanec nemůže konat práci pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami. Nebyl-li v takovém případě zaměstnanec převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku.

V případě prostoje lze tedy zaměstnance převést jen s jeho souhlasem na jinou práci. Nebyl-li převeden na jinou práci (není to možné nebo s tím zaměstnanec nesouhlasí), přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku.

Kolektivní smlouvou, vnitřním předpisem nebo dohodou se zaměstnancem může být pro eventuální případy prostojů sjednána vyšší náhrada mzdy než 80 % průměrného výdělku. Prostoj se zpravidla týká výrobních firem, které v současné situaci omezují výrobu např. proto, že jim dodavatelé nedodali potřebné komponenty, suroviny, že dodavatelé komponentů a surovin mají ze stejných důvodů (koronavirus – karanténa – vládní restrikce, nemocní zaměstnanci) omezenou nebo pozastavenou výrobu.

Částečná nezaměstnanost

Částečná nezaměstnanost je dalším případem překážky v práci na straně zaměstnavatele.

Zaměstnavatel v soukromém sektoru nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách

Upraví-li v případech podle odstavce 1 dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací výši poskytované náhrady mzdy, která přísluší zaměstnanci, musí náhrada mzdy činit nejméně 60 % průměrného výdělku; nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, může být dohoda nahrazena vnitřním předpisem.

Částečná nezaměstnanost nemůže být aplikována u zaměstnanců veřejného sektoru.

Upozornění

Neexistuje-li v případě částečné nezaměstnanosti podle §209 ZP dohoda s odborovou organizací nebo vnitřní předpis, který tuto překážku v práci u soukromého zaměstnavatele upravuje, pak mají zaměstnanci nárok na 100 % náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku.

Institut částečné nezaměstnanosti bude možné za dodržení uvedených zákonných podmínek použít u většiny zaměstnavatelů soukromého sektoru, i když MPSV vydalo jiný výklad, kterým upřednostňuje zájmy zaměstnanců a tlačí na to, aby ve všech shora popsaných překážkách na straně zaměstnavatele (v současné době opatření proti šíření koronaviru) byla zaměstnancům poskytována 100 % náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Pro zmírnění dopadů částečné nezaměstnanosti na zaměstnavatele, může zaměstnavatel, který není uveden v §109 odst. 3 zákoníku práce (tj. zaměstnavatel v soukromém sektoru), po předchozím souhlasu vlády a po předchozím projednání s Úřadem práce, požádat Úřad práce podle §115 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, o příspěvek, pokud na straně zaměstnavatele nastane překážka v práci z důvodu uvedeného v §209 odst. 1 ZP, a to za splnění všech následujících podmínek:

1. a) zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu nejméně 20 % stanovené týdenní pracovní doby),
2. b) zaměstnavatel již zaměstnanci poskytuje pro některou z uvedených překážek v práci náhradu mzdy za podmínek a ve výši podle 207 písm. b) nebo §209 odst. 2 zákoníku práce a od uzavření dohody o poskytnutí příspěvku s Úřadem práce bude poskytovat zaměstnanci tuto náhradu mzdy ve výši nejméně 70 % průměrného výdělku,
3. c) zaměstnavatel se v dohodě o poskytnutí příspěvku zaváže, že v době sjednané pro poskytování příspěvku se zaměstnancem, na kterého bude příspěvek poskytován, nerozváže pracovní poměr z důvodů uvedených v 52 písm. a) až c) zákoníku práce (tj. z organizačních důvodů).

K žádosti o příspěvek je vedle dokladů uvedených v §118 odst. 2 zákona o zaměstnanosti nutné přiložit

1. a) dohodu s odborovou organizací o výši poskytované náhrady mzdy podle 209 odst. 2 zákoníku práce, v případě překážky v práci podle §209 odst. 1 zákoníku práce; nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, může být dohoda nahrazena vnitřním předpisem,
2. b) podrobný popis důvodů, na základě kterých zaměstnavatel žádá o příspěvek a opatření, která již zaměstnavatel k řešení situace zavedl, zejména opatření v oblasti pracovní doby, využití konta pracovní doby nebo čerpání dovolené,
3. c) seznam provozoven zaměstnavatele, jichž se žádost týká, včetně počtu dotčených zaměstnanců,
4. d) popis výhledu překonání částečné nezaměstnanosti nebo živelní události.

Výše příspěvku Úřadu práce činí 20 % průměrného výdělku zaměstnance, nejvýše však 0,125násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o poskytnutí příspěvku. Příspěvek může být poskytován pouze v době trvání překážky v práci z důvodu částečné nezaměstnanosti nebo živelní události, a to nejdéle po dobu 6 měsíců s možností jednoho opakování o stejnou dobu; vláda může v odůvodněných případech nařízením stanovit delší dobu poskytování příspěvku.

Podle Sdělení MPSV č. 346/2019 Sb., o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2019 pro účely zákona o zaměstnanosti, průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2019 činí 33 429 Kč. Tedy, 0,125násobek průměrné mzdy v národním hospodářství činí zaokrouhleno na celé koruny 4 179 Kč.

Může na současnou situaci českých firem dopadat ustanovení §207 písm. b) ZP – překážka v práci způsobená živelní pohromou (událostí)?

Toto ustanovení považuje za jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele situaci, kdy zaměstnanec nemůže konat práci v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku. Živelnou událost nedefinuje ani ZP ani další právní předpisy. V současnosti převažují názory, že šíření koronaviru není živelnou událostí, diskuse k tomu však bude jistě pokračovat, neboť jde o překážku objektivní, na vůli zaměstnavatele nezávislou.

Příště:

Karanténa – jde nebo nejde o překážku v práci na straně zaměstnavatele?